Každý fanoušek Terminátorů bezpodmínečně musí znát slavný terminátorský pohled. Když totiž bojoví roboti třídy T z kultovní série sci-fi filmů o Terminátorech sledují okolí, tak jejich zorné pole funguje jako chytře vymyšlený displej. Inteligence terminátorů je podle všeho v mnoha rysech podobná živočišné a tak pro ně má smysl prokládat významné informace v textovém či grafickém formátu do reálného vnímání okolí.
Když kamera zabírá svět pohledem terminátora, tak přízračně narudlý obraz s běžícím textem a grafy ještě dokresluje krásně temný hudební doprovod a diváci vše sledují s naprosto zatajeným dechem. Bez terminátorského zraku by prostě terminátor nebyl terminátorem.
Teď se kupodivu rýsuje napínavá možnost, že bychom v blízké budoucnosti mohli být jako terminátoři, alespoň pokud jde o zrak. Babak Parviz z University of Washington v Seattle totiž společně s dalšími odborníky vyvíjí speciální kontaktní čočky, které by fungovaly úplně stejně jako zrak terminátorů. Lidé už od elektronického pravěku sní o tom, že budou mít displeje elektronických zařízení na hlavě, aby nemuseli civět na statické monitory. Vývoj rozličných virtuálních brýlí a přileb ovšem poslední dobou mimo jiné naráží na problém s omezeným zorným polem. Parviz nosí kontaktní čočky a došlo mu, že jejich zorné pole je mnohem větší.
Proto se rozhodl do kontaktních čoček zabudovat displeje. Cílem Parvize a spol. je vytvořit bionické čočky, díky nimž budou uživatelé vnímat virtuální obraz zhruba půlmetr až metr před sebou. Samozřejmě to vůbec není snadné. Kámen úrazu je v tom, jak propojit kontaktní čočky z průhledného polymeru příjemného pro lidské oko s mikro- nebo spíš nano-elektronikou. Materiál pro výrobu kontaktních čoček totiž nevydrží běžnou tovární výrobu maličkých elektronických obvodů. Vadí mu příliš vysoká teplota i některé z používaných chemikálií.
Parviz a jeho lidé tedy vyrábějí jednotlivé komponenty zvlášť a pak je obalí materiálem, který už je možné bez obav vložit do maličkých štěrbin vyrytých v povrchu kontaktní čočky.
Tvrdým oříškem je i napájení takových displejů. Jak na to? Obvody v prototypech bionických čoček s LED displejem sice potřebují kolem 330 mikrowattů, naštěstí je ale nutně nemusí napájet baterie. Vědci do nich zabudovali šikovnou anténu, která si cucá energii z blízkého rádiového zdroje. Teď už mají první funkční rádiem poháněné displeje, které testují na králících. Podle Parvize by si v budoucnu terminátorské displeje mohly brát energii třeba od mobilních telefonů, které by zároveň do čoček posílaly zobrazované informace.
Navzdory omezené ploše kontaktních čoček by komponenty terminátorského displeje neměly omezovat rozhled svého uživatele. A co všechno by bionické čočky s displejem zobrazovaly? Jejich možnosti jsou takřka neomezené. Mohly by v nich běžet titulky při poslechu cizí řeči. Sledování cizojazyčných médií, filmů anebo turistický výlet do Japonska či ještě hůř Francie, by se tak staly dětsky snadnými. Nadšení budou astronauti, piloti, vojáci, potápěči, hasiči, lékaři a mnozí další specialisté, kteří uvítají volné ruce a zároveň mohutný příval informací. O hráčích počítačových her ani nemluvě. Ti postaví Parvizovi sochu v nadživotní velikosti, protože herní průmysl v poslední době povážlivě intelektuálně stagnuje. Taková technologie by ho jistě postavila na nohy a nám všem by přinesla úplně nový neokoukaný herní svět plný zajímavých prožitků.
Odborníci jsou v sedmém nebi. Mark Billinghurst, vedoucí Human Technology Laboratory ve městě Christchurch na Nové Zélandu je ohromen. Terminátorské bionické čočky podle něj poskytnou unikátní a velmi přesvědčivý zážitek augmentované (čili v překladu rozšířené) reality.
Parvizovy prototypy jsou podle něj významný krokem k augmentované budoucnosti. Nezbývá než doufat, že to bude v relativně dohledné době.
Raketový rozvoj výzkumu nanomateriálů by to mohl značně urychlit. Pokud by někdo chtěl vidět kontaktní čočky terminátorů na živo, může si dojet do Pekingu, kde budou mít světovou premiéru 26. až 28. listopadu tohoto roku na konferenci BioCas 2009. Otec kontaktních čoček Otto Wichterle se toho už sice nedožil, ale filmy Terminator 1 (1984) a Terminator 2: Judgment Day (1991) teoreticky mohl vidět. Pokud se k tomu ve svém pokročilém věku odhodlal, tak není vyloučeno, že svým intelektem geniálního chemika zahlédl pozoruhodnou budoucnost svého nejznámějšího vynálezu.
Pěkné video o terminátorských bionických čočkách a Parvizovi:
Slavný pohled terminátora v akci je tady:
Prameny:
New Scientist 12.11. 2009.