V roce 2005 pozoroval Bicca-Marques dvě mláďata vřešťana černého při vylizování ptačího hnízda. V hnízdě se nacházely skořápky z rozbitých vajec. Pečlivá prohlídka trusu opic v následujících dnech odhalila, že si vřešťani na vajíčkách skutečně pochutnaly.
Tahle příhoda zůstala nadlouho pouhou raritou. Od roku 2007 se ale s důkazy o tom, že vřešťani konzumují ptačí vejce, roztrhl pytel. Například jednu tlupu vřešťanů přistihli vědci při vybírání ptačích hnízd celkem devatenáctkrát.
Vřešťani se naučili dokonce lézt do kurníků v blízké vsi a loupit slepičí vejce u kukaní. Vědce zajímá, proč dříve nikdo vřešťany při pojídání vajec neviděl, přestože patři v Jižní Americe k těm nejlépe prostudovaným opicím. Bicca-Marques se domnívá, že pro vřešťany by mohla být konzumace vajec nouzovým řešením v situacích, kdy v kraji sídlí početná opičí populace a prales jim nenabízí dostatek kvalitní potravy.
Podle Bicca-Marquese jsem se stali svědky evoluční změny v životě vřešťanů. Zvýšený zájem vřešťanů o ptačí hnízda a vejce zaznamenávali vědci už od roku 1989. Opice například vybíraly vejce z hnízda, chvíli si je zvědavě prohlížely a pak je vrátily zpátky. V těchto fázích nikdy vejce nejedly. Postupně se ale osmělovaly a další pokolení vřešťanů už zařadila vejce do svého jídelníčku.
Při nečekaném zpestření stravy přistihl britský tým zoologů pod vedením Bonaventury Majola z University of Lincoln marocké makaky magoty. Při kojení mláďat matky upíjejí své vlastní mléko. Zatímco mládě saje, matka krátce ucucává z druhé bradavky. Když samice přijde o mládě, saje vlastní mléko v mnohem větších porcích. Jedna to vydržela čtvrt roku. Tento zvyk se udržuje jen v některých tlupách makaků a mladé samičky jej odkoukají od svých matek. Důvod k sání vlastního mléka není jasný. Snad si samice ulevuje od tlaku v mléčné žláze, možná si konzumací mléka posiluje imunitu. Podle Majola nelze vyloučit, že tak samice tlumí stres ze ztráty mláděte. Při stimulaci bradavky sáním se uvolňuje hormon prolaktin a ten má protistresové účinky.