Zvětšit obrázek

Dvě řady stop na útesu, zobrazené takto v průběhu 17. století nepatřily rozhodně žádnému kopytníkovi. Jejich původcem byl masivní sauropod, který tudy procházel asi před 150 miliony let.

Obvykle je za první evropské ztvárnění dinosauřích zkamenělin považována ilustrace kurátora Ashmolean u 1677. Na ilustraci je patrný dolní konec stehenní kosti teropoda megalosaura (v roce 1763 popsaný R. Brooksem jako Scrotum humanum). Prvenství v tomto ohledu patří bez debat "motherlandu" dinosauří paleontologie, tedy Anglii (odkud byli dinosauři poprvé popsáni také vědecky).

Zajímavé však je, že úplně nejstarší ztvárnění dinosauřích fosílií v Evropě nepochází z Anglie, nýbrž z Pyrenejského poloostrova, konkrétně pak z Portugalska.
Pochopitelně se však nejedná o ztvárnění byť jen se špetkou pochopení a správné představy o původci nálezu. V tomto případě navíc nejde ani o kosterní fosílie, nýbrž velké otisky stop sauropodního dinosaura z období svrchní jury (asi před 150 miliony let). Ty jsou zachovány na kolmé stěně útesu v zálivu Lagosteiros a dnes jsou známy jako série stop Pedra da Mula. Samotný název, jehož objekt se již stal také součástí národního folklóru, je sám o sobě poněkud zvláštní. Vysvětlí jej však celá pointa příspěvku, k níž se tímto konečně dostáváme.

Zvětšit obrázek

Jedním z největších známých evropských dinosaurů byl bezpochyby Turiasaurus riodevensis, popsaný v roce 2006 ze španělské provincie Teruel. Takto si středověcí poutníci svého "oslíka" jistě nepředstavovali...(Image: AAAS/Science/Carin L Cain, převzato z webu BBC NEWS)

 

Stopy sauropodního dinosaura byly objeveny nejpozději již někdy ve 13. století našeho letopočtu a pochopitelně neušly pozornosti středověkého člověka (jsou na skále poměrně výrazné a dobře viditelné). Interpretace starých Portugalců (byť ještě tento stát neexistoval) byla poplatná jejich silné víře, se kterou postupně vytlačovali ze svého území muslimy. Stopy pro ně byly dokladem dávného biblického příběhu, ve kterém hrál roli oslík a panenka Marie, jedoucí na tomto vpravdě užitkovém kopytníkovi. Osel takto od moře k vršku útesu (v tomto směru jsou stopy skutečně polohovány) Marii údajně nesl a jeho obří stopy zůstaly v útesu zvěčněny až do skonání času. Již během 13. století se otisky na Praie dos Lagosteiros staly poutním místem, kde byly k vidění "stopy oslíka, vynořujícího se s Panou Marií z moře". Celý výjev je také ztvárněn na obraze, vyvedeném na čtvercových kachlících azulejos v nedalekém kostelíku Cabo Espichel. Kaple má název "Capela da Memória" a pochází z 15. století (samotné výtvarné dílo je ze století sedmnáctého, předcházelo mu však nejspíš ještě starší ztvárnění).

Na modro-bíle tónovaném výtvarném díle je skutečně vidět oslík (zřejmě v nadživotní velikosti), vezoucí Marii a malého Ježíška. Osel právě vystoupal nad okraj útesu a pod ním se nachází dobře patrná skální stěna se dvěma řadami kulatých stop, táhnoucích se až k mořskému pobřeží pod útesem. Právě toto je možná vůbec nejstarší zobrazení dinosauřích (ichno)fosílií na světě (mnohem starší čínské objevy dinosauřích zkamenělin v podstatě nikdy zobrazovány nebyly). Zajímavé je, že moderní věda definitivně rozeznala dávnou náboženskou "relikvii" jako paleontologický doklad o někdejší přítomnosti sauropodů až v roce 1971 (Antunes, 1976).

Zvětšit obrázek

Stopy sauropodních dinosaurů jsou známé i odjinud. Právě před týdnem byl oznámen objev možná největších známých otisků stop sauropodního dinosaura, měřících až přes 1,5 metru. Nalezeny byly ve východní Francii.

Dinosauří stopy byly v Portugalsku známy již od roku 1884, až v roce 1915 je však poprvé popsal paleontolog Jacinto Pedro Gomes (1844-1916) z lisabonského muzea při tehdejší polytechnické škole. V posledních letech se právě Pyrenejský poloostrov stává jedním z nejslibnějších regionů pro objevy nových dinosauřích fosílií v Evropě. Jak tedy můžeme vidět, bylo tomu tak v podstatě už ve středověku. Snad jen toho mnohatunového oslíka si stále nedokážu dost jasně vybavit... (Vladimír Socha, 16. 10. 2009)

Zvětšit obrázek

Sauropodní dinosauři byli největšími suchozemskými tvory všech dob, jejich délka mohla přesahovat i 40 metrů a hmotnost dosahovala řádu desítek tun. Byli velmi úspěšnou skupinou obratlovců, žijících na této planetě zhruba 150 milionů let. Jak je patrno, o jejich existenci lidé věděli již ve středověku, byť to nebyla představa právě korektní... (Kredit: Luis V. Re)

Prameny:
https://www.mnhn.ul.pt/dinos/public_html/Jazidas/indexing.html (další informace pak z prezentace na londýnské konferenci Dinosaurs - A Historical Perspective (V. F. Santos a L. A. Rodrigues), květen 2008)
Tři články nyní vychází autorovi v nových číslech časopisů Příroda (o kryptozoologii) a Živá historie (dějiny písma – latinka a především "válka o kosti" mezi paleontology Copem a Marshem).