Dinosauři byli již od svého objevení ve 20. letech 19. století paleontology podezříváni z lecčeho. Byli údajně krutí, nelítostní, děsiví a neschopní se přizpůsobit (pochopitelně jde o nesmyslná tendenční tvrzení – ostatně, ve všech těchto ohledech je současná civilizace výrazně překonává). Jedním z nepěkných "podezření", vznesených vědci vůči této extrémně úspěšné skupině vyhynulých obratlovců, byl také možný kanibalismus teropodů. Je obecně známo, že některé fosílie teropodních dinosaurů obsahovaly ve svých břišních dutinách pozůstatky jiných dinosaurů, ve dvou případech prokazatelně stejného druhu. Jde o malé svrchnotriasové teropody druhu Coelophysis bauri z Nového Mexika a velké abelisauridy druhu Majungasaurus crenatissimus ze svrchní křídy Madagaskaru. Zatímco u célofyzů byla původně značně rozšířená domněnka víceméně vyvrácena (zachovaná fosílie mláděte ležela spíše pod břišní dutinou dospělce, než přímo v ní); u majungasaura se zdá být kanibalismus prokázaným faktem. Přestože se periodicky objevují studie, které hledají rozené kanibaly také mezi jinými teropody (např. u severoamerického dromeosaurida druhu Deinonychus antirrhopus ), majungasaurus je dnes považován za jediného neptačího dinosaura s relativně dobře dokladovanými tendencemi tohoto typu.
Nový výzkum doktoranda paleontologie na Univerzitě v Albertě Phila Bella nyní přináší fosilní doklady o možném dalším kanibalovi mezi teropodními dinosaury. Bell zkoumal přes 74 milionů let starou čelist tyrannosaurida rodu Gorgosaurus, objevenou v roce 1996 na jihu kanadské provincie Alberty ( Dinosaur Natinal Park ). Přímo v kosti velkého predátora objevili technici z Royal Tyrell Museum vetknutou špičku zubu jiného velkého teropoda. Síla, kterou bylo třeba vyvinout k tomuto kousnutí, byla propočítána na úctyhodných 6053 Newtonů (jako u dvoutunového žraloka lidožravého). Bell tvrdí, že tento objev je nepochybným dokladem souboje mezi dvěma velkými teropody. "Majitel" čelisti přitom krátce po zápasu zemřel, protože nebyly objeveny žádné stopy po hojení tohoto zranění. Možné jsou tak pouze dva scénáře. První je takový, že útočník tohoto gorgosaura napadl, zabil a poté jej částečně sežral. Druhý možný scénář počítá s tím, že "náš" gorgosaurus už byl mrtvý a cizí predátor začal jeho mršinu okusovat. V obou případech se tedy jedná o kanibalismus. Podle Bella je totiž téměř jisté, že útočníkem byl jiný příslušník stejného druhu. Druh Gorgosaurus libratus byl ve své době nejhojnějším tyrannosauridem, přestože žil ve stejných ekosystémech jako blízce příbuzný Daspletosaurus torosus. Tito menší příbuzní tyrannosaura dosahovali délky asi 8-9 metrů a hmotnost do 2,5 tuny. Největší dosud objevená lebka gorgosaura pak měří bez jednoho centimetru rovný metr na délku.
Samozřejmě není jisté, zda šlo ve více než 70 milionů let staré "kauze" o skutečný projev kanibalismu. Možností je podstatně více, ostatně souboje na život a na smrt byly u tyrannosauridů poměrně běžné. Je také možné, že v období ztížených životních podmínek tito vrcholoví predátoři nepohrdli ani hostinou v podobě jiného příslušníka svého druhu.
Zdroje:
Stránky autora: Dinosauria
https://www.sciencedaily.com/releases/2009/10/091006155909.htm
https://www3.interscience.wiley.com/journal/122596899/abstract?CRETRY=1&SRETRY=0
https://en.wikipedia.org/wiki/Gorgosaurus
https://en.wikipedia.org/wiki/Majungasaurus