Zvětšit obrázek

Kliknutím sem se spustí animace simulující dopad sondy LCROSS.
Kredit: NASA/Goddard Space Flight Center Scientific Visualization Studio

18. června letošního roku nosná raketa Atlas  vynesla z floridského Cape Canaveral do vesmíru dvě lunární sondy NASA:  Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), která teď z polární oběžné dráhy ve výšce kolem 50 km zkoumá povrch Měsíce a LCROSS, neboli Lunar CRater Observation and Sensing Satellite, jejíž krátká vědecká kariéra dnes končí dramatickým způsobem kamikadze - řízeným nárazem do dna lunárního kráteru Cabeus.

Zvětšit obrázek

Oblast kráteru Cabeus s lokalizací místa dopadu.
Kredit: NASA/Goddard Space Flight Center Scientific Visualization Studio

Rekapitulace

Vraťme se o téměř 4 měsíce zpět. Necelých pět dnů po startu sonda LCROSS a k ní připojený raketový stupeň Centaur, zabezpečující palivo pro manévrování, přeletěly kolem Měsíce. Po třech obletech okolo Země i Měsíce řídící centrum nasměrovalo sondu do konečného cíle - do oblasti lunárního jižního pólu a odpojilo od ní prázdný raketový stupeň Centaur. Obě tělesa dnes narazí rychlostí asi 9000 km za hodinu do dna kráteru Cabeus v oblasti lunárního jižního pólu. Jako první letí Centaur a sonda ho následuje, aby mohla, před vlastním dopadem, zblízka prozkoumat složení měsíčního povrchu a vyslat údaje na Zem.

Očekávání

Dnes, přibližně v 13:30 hod. našeho času, narazí 2 250 kilogramový raketový stupeň do trvale zastíněného kráteru. Po dopadu by se mělo z povrchu do prostoru uvolnit kolem 350 tun materiálu.  Protože je na Měsíci, v porovnání se Zemí, velmi řídká atmosféra a na povrchu působí 6 krát menší gravitační zrychlení, prach a úlomky vytvoří mnohem větší oblak, než kdyby tomu bylo v pozemských podmínkách. Mrakem těchto částic pak proletí samotná sonda a její infračervené kamery, spektrografy a fotometr se budou snažit zachytit co nejvíce údajů a vyslat je na Zem dříve, než asi 4 minuty po prvním nárazu se sama roztříští o měsíční povrch. Druhý náraz už nebude tak dramatický, neboť její hmotnost je jen 621 kg.

Zvětšit obrázek

Pohled z ptačí perspektivy na kráter Cabeus. Cíl dopadu je znázorněn tyčí, na které barevné pruhy označují výšku 1 km, černé 5 km. Modré oblouky označují vzdálenost 50 a 100 km od cíle dopadu.
Kredit: NASA/Goddard Space Flight Center Scientific Visualization Studio

Dopad raketového stupně by měl vyhloubit asi 4 metry hluboký kráter s průměrem 20 m. Po sondě, která způsobí uvolnění asi 150 tun prachu a úlomků měsíčních hornin, by měla zůstat jáma 2 metry hluboká a 14 metrů široká.

Čerstvě odkrytý povrch a materiál z něho vyvržený, který budou přístroje na sondě i na Zemi analyzovat doslova v přímém přenosu, tak umožní unikátní výzkum složení měsíčních hornin. Proto bylo za cíl zvoleno dno kráteru, kde se očekává větší vrstva prachu a úlomků, než na jeho skalnatějším svahu. Za projektem se samozřejmě ukrývá i otázka, jak to s tou vodou na Měsíci je, proto NASA ostřeluje polární, trvale zastíněnou oblast. To však komplikuje pozorování ze Země, odkud na dno kráteru nevidíme a Slunce jen slabě ozařuje jeho okraj. Celé akci za asi 80 milionů dolarů předcházely 3 roky technických příprav a výpočtů.

NASA by měla dopad sondy LCROSS vysílat v přímém přenosu. V případě zájmu zkuste dnes, kolem 13:20 kliknout zde, nebo zde, nebo otevřít: https://www.spacevidcast.com/live/ https://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/

Video:

Zdroje: NASA Goddard Space Flight Center , Wikipedia