Historické počátky astronomie ve Vatikánu můžeme vystopovat už v polovině 16. století. Klíčovou roli sehrál papež Řehoř XIII., který v roce 1582 zavedl Gregoriánský kalendář, používaný dodnes. Stejný papež se postaral v roce 1576 o stavbu 73 metrů vysoké Věže větrů, sloužící k meteorologickým ale také astronomických pozorováním. Právě na základě těchto měření byl o několik let později Gregoriánský kalendář sestaven.

 

Řehoř XIII. také založil Římskou kolej, kam se astronomická pozorování přesunula v průběhu 17. století. Astronomie byla u svatého stolce úzce spjatá s jezuitským řádem, se kterým v následujících desítkách let prožívala vzestupy i pády.

Specola Vaticana

Píše se 14. březen 1891 a papež Lev XIII. zakládá dekretem Vatikánskou observatoř (Specola Vaticana). Ta se velmi rychle stává respektovanou astronomickou institucí mezinárodního charakteru. Krátce po svém založení se zapojuje do tvorby rozsáhlé přehlídky oblohy. Vatikán dostává přidělen úsek a tamní astronomové se pouštějí do letitého pozorování a pořizování stovek fotografických desek noční oblohy. Výsledky jsou zveřejněny postupně v letech 1921 až 1928 v 10 svazcích. Celý projekt končí na mezinárodní úrovni až v roce 1964.

Astronomům se ale v centru Říma rodí velký nepřítel v podobě světelného znečištění. Observatoř se proto v 30. letech dvacátého století stěhuje do papežovy letní rezidence v Castel Gandolfo, která se nachází asi 30 km jihovýchodně od Říma. Observatoř je vybavena trojici dalekohledů, největší z nich má průměr 0,6 m.

 

Arizona

Ani Castel Gandolfo ale není ušetřen před světelným znečištěním rozrůstající se italské metropole. Astronomové proto musí velmi vážně uvažovat o přestěhování se do temnější části Itálie. V 70. letech stál v čele observatoře P. George V. Coyne, S.J., který své americké kořeny využil k blízkým kontaktům s univerzitami v USA. Výsledkem je výběr lokality pro novou Vatikánskou observatoř na vrcholu Grahamovy hory v americké Arizoně.

Na stavbu nového astronomického stánku se daří relativně rychle sehnat finanční prostředky od štědrých dárců. Vatikán a především Arizonská univerzita, která se na stavbě a provozu observatoře podílí a na Mount Graham má i své přístroje, však naráží na kuriózní překážku.

Proti umístění observatoře se staví radikální ekologičtí aktivisté, jenž argumentují tím, že obří kopule způsobí psychickou újmu zdejším veverkám. Dlouhé soudní tahanice se vlekly řadu let, takže první světlo spatřil největší vatikánský dalekohled až v roce 1995.

Hlavním přístrojem na observatoři je unikátní dalekohled Vatican Advanced Technology Telescope (VATT) o průměru hlavního zrcadla 1,8 m.

 

 

Další stěhování

 

Z Castel Gandolfo však astronomové nezmizeli. Vatikánská observatoř zde má své vedení, pořádá školení, mezinárodní semináře a kongresy. Kromě toho obsahuje unikátní sbírku téměř 500 meteoritů.

Doslova před pár dny se uskutečnilo velké stěhování observatoře do nové, zrekonstruované budovy, kterou slavnostně otevřel papež Benedikt XVI. 16. září 2009.

Papež Benedikt XVI. při slavnostním otevření nového sídla Vatikánské observatoře v Castel Gandolfo.

 

 Současný ředitel observatoře José Gabriel Funes k této příležitosti poznamenal: „Nacházíme se dva kilometry od místa, kde jsme byli předtím. A jsme tak trochu na kraji papežské vily, na jejích hranicích. A to tak trochu symbolicky ukazuje význam observatoře: my chceme být na hranicích Církve, v dialogu se světem vědy a kultury.“

Na Vatikánské observatoři najdeme i česko-slovenskou stopu. Jezuita P. Pavel Gábor se narodil roku 1969 v Košicích. Vystudoval fyziku na MFF UK v Praze, filozofii v Krakově a teologii v Paříži, kde se nyní věnuje zdokonalování přístrojů pro výzkum exoplanet a nedávno získal doktorát z astrofyziky. Na podzim příštího roku by měl začít pracovat v Arizonském sídle Vatikánské observatoře.  

Ředitelé Vatikánské observatoře

1891 - 1894 Francesco Denza (Ital)
1898 - 1906 Angelo Rodriguez (Španěl)
1906 - 1930 Johann Georg Hagen (Němec)
1930 - 1951 Johann Stein (Holanďan)
1952 - 1970 Daniel O"Connell (Ir)
1971 - 1978 Patric Treanor (Brit)
1978 – 2006 George Coyne (Američan)
2006 – dosud José Gabriel Funes (Argentinec)

Poznámka: počínaje Johanne Georgem Hagenem byli všichni jezuité.

 

Vatikánská observatoř se aktivně zapojuje i do probíhajícího Mezinárodního roku astronomie. V listopadu by měla uspořádat seminář o životě ve vesmíru.  Současný ředitel observatoře na sebe významně upozornil v loňském roce, když jeho slova prolétla sdělovacími prostředky po celém světe. José Gabriel Funes v rozhovoru prohlásil, že možnost existence mimozemských civilizací neodporuje učení katolické církve.

Autor má vlastní stránky: www.exoplanety.cz
Zdroje:

https://vaticanobservatory.org/
https://en.wikipedia.org/wiki/Vatican_Observatory
https://www.astro.cz/~grygar/vatikan.htm
https://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=11787