O.S.E.L. - Jupiter zachytil a zase ztratil kometu
 Jupiter zachytil a zase ztratil kometu
Jupiter má sice dost měsíců, ale v polovině minulého století měl ještě jeden navíc. V roce 1949 zachytil kometu Kushida-Muramatsu, které se ale po dvanácti letech podařilo uniknout. Vyhnula se tak osudu jiných těles, které na Jupiter nakonec dopadly.


 

 

 

Zvětšit obrázek
Ilustrace znázorňuje jednu z možných drah komety Kushida-Muramatsu v blízkosti Jupitera, který leží v centru zvoleného souřadného systému (tedy na souřadnicích 0,0). Kredit – Ohtsuka & Asher

Kometa 147P/Kushida-Muramatsu byla objevena v roce 1993. Její další pozorování pocházejí z roku 2001. Astronomové Katsuhiko Ohtsuka (Tokyo Meteor Network, Japonsko) a David Asher (Armagh observatory, Severní Irsko) využili dat napozorovaných během obou návratů k výpočtu dráhy komety zpět do minulosti.

 

Jejich model ukazuje, že kometa přilétla v roce 1949 z vnějších oblastí Sluneční soustavy do blízkosti Jupitera a začala s ním doslova „flirtovat“. Pohybovala se po velmi nepravidelné dráze, která ji v následujících letech přivedla hned třikrát nebezpečně blízko planety. Nakonec ale byla kolem roku 1962 planetou odmrštěna do vnitřní Sluneční soustavy.

 

Astronomové studovali dráhy celkem 18 komet, které přicházely v úvahu jako potenciální kandidáti na dočasné zachycení na drahách kolem Jupitera. Většinu z případů tvořily jenom blízké průlety kolem planety, kdy kometa neuzavřela ani jednu úplnou otočku kolem Jupitera. Výjimkou byla právě Kushida-Muramatsu.

 

Zvětšit obrázek
Takto zachytil HST kometu Shoemaker-Levy 9 zhruba dva měsíce před tím, než jednotlivé fragmenty dopadly do atmosféry Jupitera. Kredit – H.A. Weaver, T. E. Smith (Space Telescope Science Institute), and NASA

Na základě observačních dat provedli Ohtsuka a Asher sérii 200 simulací možných oběžných drah komety v uplynulém století. Dráhu komety totiž není možno určit zcela jistě právě vzhledem k jejímu chaotickému chování. Co je ale důležité, tak ve všech testovaných případech kometa uskutečnila dvě kompletní otočky kolem Jupitera. Stala se tak zatím pátým známým objektem, který byl dočasně oběžnicí této planety.

 

Neslavnější z nich je samozřejmě kometa Shoemaker-Levy 9, pro kterou ale toto sblížení s Jupiterem mělo osudové následky. Kometa byla slapovými silami roztrhána na kusy, které v roce 1994 postupně na Jupiter dopadly. Dřívější výpočty naznačily, že i tato kometa mohla patřit do stejné skupiny tělesa jako Kushida-Muramatsu.

A musíme vzpomenout i nedávný úkaz v atmosféře Jupitera, který byl zřejmě stopou po dopadu jiného kosmického tělesa a Osel o něm také informoval.

Právě na tuto událost se také odkazuje David Asher a dodává: „Výsledky naší studie naznačují, takové impakty na Jupiter a dočasná zachycení satelitů mohou nastávat mnohem častěji než jsme dosud očekávali.“

 

 

Zvětšit obrázek
HST prostřednictvím nové kamery WFC3 zachytil 23. července 2009 tento snímek místa impaktu neznámého tělesa na Jupiter. Kredit – NASA, ESA, and H. Hammel (Space Science Institute, Boulder, Colo.), and the Jupiter Impact Team

Výsledky práce opět ukázaly na význam přítomnosti Jupitera pro zajištění „klidu“ ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy. Díky svému mocnému gravitačnímu poli je tato planeta schopna zachytit celou řadu těles, které by jinak skončily v našem okolí a mohly se stát potenciální hrozbou pro Zemi. V konečném důsledku se pak velké impakty odehrávají spíš na Jupiteru než na naší planetě. Jupiter také část takto zachycených těles úplně vymrští ze Sluneční soustavy.

 

Brian Marsden (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, USA) ale upozorňuje na to, že modely oběžných drah komet jsou komplikovanější a je nutno vzít v úvahu nejen gravitaci ale také nepatrné síly, které na kometu působí, když se z ní uvolňuje materiál. Nicméně i on uznává, že tato událost „se pravděpodobně stala“. Ale dodává: „nemyslím si, že je možné ji tak přesně datovat.“

 

Budoucnost komety Kushida-Muramatsu je podle Davida Ashera nejistá. Otevřené jsou všechny možnosti – buď zůstane ve vnitřku Sluneční soustavy nebo se opět vrátí k Jupiteru a ten si ji opět „přivlastní“, případně ji „vykopne“ k vnějším planetám.

Výsledky modelu dráhy komety představil David Asher na konferenci European Planetary Science Congress v Potsdamu.


 


Autor: Pavel Koten
Datum:15.09.2009 16:57