Tým vedený Piyushem Guptou z Massachusetts Institute of Technology (MIT) vyvinul zcela nový systém pro hledání látek, jež zabírají proti kmenovým rakovinným buňkám.
„Na začátku nebylo jisté, jestli látky působící specificky na kmenové rakovinné buňky vůbec existují. My jsme ukázali, jak je najít,“ komentoval Gupta výsledky studie zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Cell.
Většina léčebných postupů je s to vymýtit masu nádorových buněk. Buňky, jež vznik nádoru vyvolaly, však léčbě odolávají. Přežívají v těle zdánlivě vyléčeného pacienta a mohou kdykoli znovu udeřit. Právě z kmenových rakovinných buněk „zatoulaných“ z mateřského nádoru vznikají v jiných částech těla druhotné nádory, tzv. metastázy.
Kmenové rakovinné buňky jsou sice nebezpečné, ale zároveň jsou i velmi vzácné. Vědci je nedokázali získat v takovém množství, aby na nich mohli testovat potenciální léky. Biologové Robert Weinberg a Eric Lander z MIT zablokovali v buňkách běžného nádoru prsu vybraný gen a ty se pak začaly chovat podobně jako nádorové kmenové buňky. Následně vědci na těchto „umělých“ kmenových rakovinných buňkách otestovali šestnáct tisíc různých chemikálií. Sledovali, ke kterým molekulám jsou buňky nejcitlivější. V prvních testech se jevilo jako velmi slibných dvaatřicet molekul. V dalších prověrkách osvědčila své kvality jedna jediná - antibiotikum salinomycin, jež se hojně užívalo jako doplněk v krmivech pro hospodářská zvířata. Salinomycin zabíjí buňky nádoru prsu se stokrát vyšší účinností než běžně užívané chemoterapeutikum taxol.
Gupta a jeho spolupracovníci naočkovali myším buňky lidského nádoru prsu. Pokusná zvířata pak podrobili tradiční léčbě a léčbě salinomycinem. Po ošetření taxolem sice mizely běžné nádorové buňky, ale množství kmenových rakovinných buněk se zvyšovalo a to s sebou neslo i vyšší riziko metastáz. Při léčbě myší salinomycinem ale kmenových rakovinných buněk razantně ubývalo a s tím klesalo i množství vznikajících druhotných nádorů.
Úvahy o léčbě rakoviny salinomycinem jsou však předčasné. Vědci nevědí, proč jsou kmenové rakovinné buňky tak citlivé právě k tomuto antibiotiku. Zatím byl prokázán jeho účinek na buňkách pěstovaných v laboratoři. Buňky nádorů jsou podstatně různorodější a není jasné, jak taková heterogenní buněčná populace na lék zareaguje. Vekou neznámou zůstává, jak se bude salinomycin chovat v lidském těle, například zda bude pronikat z krve do nádorů.
„Než začneme vůbec uvažovat o zkouškách salinomycinu na lidech s nádorovým onemocnění, budeme muset provést velké množství pokusů na zvířatech a prokázat, že lék je bezpečný,“ řekl Gupta v rozhovoru pro časopis New Scientist.