Léky na potlačení depresí patří mezi Američany k nejoblíbenějším. Může za to jednak poměrně velké rozšíření depresí v ekonomicky rozvinutých zemích, ale i touha Američanů být neustále pozitivně naladěn. Nemáte chuť na věčné „Vždy s úsměvem!“? Polkněte pilulku! A tak se říká, že antidepresiva Prozac či Zoloft berou skoro všichni. Vědci z University of Georgia nyní prokázali, že výjimkou nejsou dokonce ani ryby v amerických řekách.

Před několika lety vyděsili britské zoology samci plotic, kteří měli pohlavní žlázy nacpané žloutkovými granuly. Byla to jasná známka „poženštění“. Ve varlatech ryb se tvořily základní komponenty jiker. Pátrání po příčinách přineslo zajímavé vysvětlení. Na vině jsou ženy užívající hormonální antikoncepci. Hormony vyloučené v moči skončily v odpadních vodách a po průchodem čističkami se dostaly do řek. Bakterie podílející se čištění odpadních vod přitom  přetvořily lidskou ženskou antikoncepci na rybí „pánskou“ antikoncepci.

Ze Spojených států nyní přichází zpráva o dalším léku, který přes odpadní vody dodáváme rybám. Tentokrát  v nezměněné podobě. Aktivní složky antidepresiva Prozacu fluoxetin a norfluoxetin byly nalezeny v tělech sladkovodních ryb a stejně tak se v rybách objevuje sertralin a norsertralin, jež jsou základem antidepresiva Zoloft. Látky se vyskytují v mozku, játrech i svalovině ryb. Naštěstí pro rybáře a konzumenty jejich úlovků jsou koncentrace látek ve svalovině zdaleka nejnižší a člověk nedokáže sníst tolik rybího masa, aby dostal do těla dávky, jež by z lékařského hlediska stály za řeč. Otázkou ale zůstává, co dělají antidepresiva s rybami a dalšími vodními živočichy. Nezbývá, než se s mrazením v zádech ptát, jak mění vodní ekosystémy záplava dalších látek, které zatím v rybách nikdo nehledal. Na pováženou jsou jistě i nečekané interakce různých látek. Člověk ví, že nemá některé léky užívat současně. Ryby. žáby nebo říční plži a mlži nemají na vybranou. Oni v tom farmaceutickém koktejlu žijí.

Opět se můžeme přesvědčit, jak bláhově se lidstvo chová. Děsíme se atomových elektráren, geneticky modifikovaných plodin i potravin nebo klonování a klidně polykáme po tunách nejděsivější molekuly a systematicky jimi zamořujeme svět kolem sebe. Hlava nás z toho nebolí. A kdyby náhodou přeci jen zabolela, tak není nic jednoduššího než polknout nějakou tu pilulku.

Čistírna odpadu nebo farmaceutická továrna pro vodní organismy? To je otázka.

Slunečnici modrou asi deprese netrápí. V mozku má antidepresiv habaděj.