Čím lepší životní podmínky se živočichům nabízejí, tím více potomstva plodí. Člověk je v tomto ohledu výjimka. Nejvíce dětí přivádějí na svět obyvatelé nejchudších zemí. S tím, jak se zlepšuje hmotné zázemí, vzdělanost a zdravotní stav, počet dětí v rodinách klesá. V nejvyspělejších zemích, jako je Japonsko, Jižní Korea, Německo nebo Itálie, umírá více lidí, než kolik se jich rodí, a obyvatel ubývá. Z dlouhodobého hlediska je to s ohledem na omezené přírodní zdroje Země zjevně příznivý trend. Nese s sebou však stárnutí populace a pokles podílu ekonomicky činných obyvatel. Státu hrozí oslabení ekonomiky, klesá jeho politická a vojenská síla.
Tým vedený Mikkem Myrskylou z University of Pennsylvania ve Filadelfii došel k závěru, že se společnost může „uzdravit“ tím, čím si na své stávající problémy „zadělala“ – ekonomickým rozvojem. Překvapivé výsledky jejich analýz zveřejnil prestižní vědecký týdeník Nature.
Vědci sledovali vztah mezi plodností a tzv. indexem lidského rozvoje. Ten neodráží jen hmotné bohatství vyjádřené hrubým domácím produktem přepočteným na jednoho obyvatele. Do indexu lidského rozvoje se prostřednictvím střední délky života promítá i zdravotní stav a úroveň zdravotnické péče. V indexu je zohledněna i vzdělanost vyjádřená celkovou gramotností obyvatel a počtem žáků od základních škol až po university. Na první příčce nejnovějšího žebříčku zemí seřazených podle indexu lidského rozvoje na základě údajů za rok 2006 stojí Island s indexem 0,968. Na posledním pak Siera Leone s indexem 0,329. České republice patří s indexem 0,897 pětatřicáté místo.
Myrskylä sledoval osudy čtyřiadvaceti ekonomicky vyspělých zemí za posledních třicet let. Potvrdil známý fakt, že s růstem indexu lidského rozvoje plodnost klesá. Tento trend je jasně patrný u zemí, kde se životní podmínky zlepšují, ale index lidského rozvoje nepřesáhl hodnotu 0,860. U nejvyspělejších národů světa dochází při růstu indexu lidského rozvoje k nečekanému zvratu. Plodnost už neklesá, ale naopak roste. Trend nestačí k tomu, aby zabránil stárnutí populace, ale dokáže je významně zpomalit.
Příčiny obratu k lepšímu nejsou zřejmé. Myrskylä a jeho kolegové poukazují na fakt, že ekonomický růst má za následek zlepšení postavení žen ve společnosti. Ženy dosahují vyššího vzdělání, stoupá jejich zaměstnanost, a tím i příjmy. Za těchto podmínek může být pro ženy mateřství lákavější představou. Matky a jejich rodiny mají tak dobré zázemí, že jim mateřství a odchod ze zaměstnání nepřináší zásadní zhoršení životní úrovně. Ženy s vyšší kvalifikací mají menší problém s návratem do zaměstnání poté, co dítě začne chodit do školy.
V některých ekonomicky vyspělých zemích, např. v Japonsku, Koreji nebo Kanadě, se pokles plodnosti nezastavuje. Myrskylä je přesvědčen, že tam mají z rozvoje společnosti mnohem větší prospěch muži než ženy, jejichž situace se navzdory celospolečenskému růstu výrazněji nezlepšuje.ˇ
Pramen: Myrskylä et al.: Advances in development reverse fertility declines