Pijáci kávy mají o důvod více, aby se nesnažili své závislosti zbavit. Když starým myším trpícím Alzheimerovou chorobou podávali kofein v dávce odpovídající u člověka několika šálkům kávy za den, jejich zhoršená paměť se zlepšila. Tvrdí to vědci z University of South Florida.

 

Gary Arendash (Florida)

Práce zveřejněná v Journal of Alzheimer"s Disease dokazuje, že kofein významně snižuje množství proteinu souvisejícího s Alzheimerovou chorobou a to jak v mozku, tak v krvi. Výsledky jsou natolik přesvědčivé, že se vědcům zřejmě podařilo najít lék, který nejen, že působí preventivně, ale který dokonce chorobou pošramocený stav mozku zlepšuje.  Tvrdí to autor studie neurolog Gary Arendash (Alzheimer"s Disease Research Center). Američtí vědci ze zmíněného ADRC spoku s kolegy z Byrdova centra pro Alzheimerovu chorobu hodlají prověřit, zda výsledky získané u myší se potvrdí také u lidí. Zatím vše nasvědčuje tomu, že by tomu tak být mohlo. Narychlo udělaný pokus na starých lidech totiž vyšel příznivě. Pokud seniorům podali kofein, hladina beta-amyloidu v jejich krvi se prudce změnila - stejně jako u pokusných myší. Pokles průvodní látky Alzheimera v krvi (beta amyloid), je jakýmsi zrcadlem do probíhajících dějů v mozku a tak pokles zmíněného zlosyna v krvi svědčí o blahodárném efektu kofeinu i na mozek. 

Floridské pokusy na stařících zatím měly jeden nedostatek – jak vědci spěchali, neudělali je na lidech nemocných Alzheimerem. Pokusy na nich ale již také mají naplánovány ale teď nezbývá, než jen čekat jak dopadnou. Pokud se ale podíváme do historie, tak jedna portugalská studie již dříve také konstatovala, že nemocní s Alzheimerem v posledních dvaceti letech, než se u nich choroba projeví, konzumují méně kávy. Statistických studií svědčících ve prospěch střídmého pití kávy, svědčících o tom, že pijáci jsou na tom s pamatováním si poněkud lépe, než jejich vrstevníci, je více. Pokusy na modelových myších náchylných k Alzheimerovi by měly prokázat, zda se jedná o zlepšení jen díky kofeinu, a nebo, zda příznivý efekt je možné připsat jinému životnímu stylu, dietě, či sportu.

Podrobnosti pokusu
Studie, kterou nyní citují prakticky všechna periodika, vychází z testu na 55 geneticky upravených myších. Jde o modelová zvířata, u nichž se s postupujícím věkem prohlubují problémy s pamětí. Jde o myší obdobu  lidské Alzheimerovy choroby. U zmíněných myší dochází v 18 – 19 měsících, ke stejným jevům jako u lidí, kterým táhne na sedmdesátku. 

Jonathan D. Geiger (Severní Dakota, 2008): „Kofein se zdá být látkou, jež dokáže zabránit v pustošení ochranných mechanismů souvisejících s cholesterolem. Příjem kávy může pomoci ochraně proti ztrátě paměti se stoupajícím věkem a při Alzheimerově chorobě.“

Polovině z testovaných myší dávali vědci v pitné vodě kofein. V přepočtu na hmotnost jej dostávaly tolik, jako když by člověk spolykal 500 mg kofeinu. To zhruba odpovídá osmi šálkům kávy. Na konci pokusu dvouměsíční kofeinové kůry byly myši v testech na paměť neskonale lepší. Paměť se jim vrátila na úroveň, kterou měly myši, jež demencí netrpěly. Myši kontrolní skupiny (myši náchylné k myšímu Alzheimerovi), které pily jen vodu bez kofeinu, zůstaly dementní.

Pokud je informace z Floridy správná, potom by 500 mg kofeinu denně mělo našemu myšlení vydatně prospět a ochránit nás “ ode všeho zlého“, tedy alespoň ve spojení s obávaným Alzheimerem. Jak jsme již řekli jde o dávku která představuje oněch 8 běžných šálků kávy. Není to mnoho, protože stejné množství obsahují například jen dva nápoje Starbucks. Stejný efekt by mělo mít také 14 šálků čaje, případně 20 takzvaných „soft drinks“.

Výsledky pitvy
Když nebohým pokusným myším vědci zkoumali mozky, zjistili, že u těch, kterým dopřávali kofeinové radovánky, poklesl obsah beta amyloidu o polovinu. Zdá se, že kofein brání vzniku amyloidových plaků hned dvakrát. Jedna cesta je enzymatická – podporuje enzymem zprostředkované rozpouštění amyloidu. Druhý efekt je přičítán na vrub mírnění zánětlivého procesu o němž se soudí, že je také příčinou Alzheimera.

Výsledky na zdravých myších
Rozparádění výzkumníci pod vlivem „super výsledků“ na nemocných myších se rozhodli zjistit, jestli by náhodou nemohlo dojít i ke zlepšení paměti vlivnem podávání kofeinu myším zcela normálním. V tomto případě vyznavače kávy zklamu. Myším, které nejsou náchylné k vývinu Alzheimera, podávání kofeinu (byť jej do nich cpali od jejich útlého věku) zlepšení paměti nepřivodilo.

Jinak řečeno, u zdravých jedinců káva paměť nezlepšuje.  Škoda. I tak se jedná o zajímavý poznatek. Možná by léčebný efekt zajistily i nižší dávky kofeinu, než ty, které byly použity v tomto pokusu. To se zatím neví. Ať už další pokusy dopadnou jakkoli, 500mg/den je dávka, která by neměla vést ke zdravotním problémům. Tvrdí to jiná studie z NRC (National Research Council). Téhož názoru na škodlivost, respektive neškodlivost, kofeinu, jsou i vědci z americké Národní akademie věd. Vědci z Floridy ale i tak upozorňují, že osobám s vysokým krevním tlakem a těhotným ženám, by ani těch 500 miligramů kofeinu denně neprospělo.
I když se výzkumníci z Floridy  tváří, že jsou jejich výsledky zcela průkopnické, není tomu tak. Jejich kolegové ze Severní Dakoty již v loňském roce dělali podobné pokusy na králících. Z nich také vyplynulo, že každodenní kávička by nám měla dát větší šanci, že se k nám nenastěhuje ten protivný Němec, co má v popisu práce schovávat nám věci.

Prameny:
University of South Florida Health
University of North Dakota, BioMed Central/Journal of Neuroinflammation