Když se léčíme a polykáme antibiotika, většina se nám jich vstřebá do krve v horní části zažívacího traktu a jen malá část jich projde až do tlustého střeva. V tlustém střevě se antibiotika téměř nevstřebávají ale jejich přítomnost zde ničí celou řadu bakterií a  dochází k poruše střevní rovnováhy. Ta se projeví nechutenstvím nebo žaludeční nevolností.

Setrvávání nízkých koncentrací antibiotik ve střevním traktu má ale i horší dopady, než jen žaludeční nevolnosti. Střevní obsah se stopovým množstvím antibiotik se stává ideálním místem pro vznik rezistentních bakteriálních kmenů. Takovými „superbakteriemi“, odolávajícími atibiotické léčbě, jsou nejvíce ohroženi oslabení a nebo staří pacienti. U nich se nejčastěji vyskytují perzistentní infekce, které lze zvládnout jen s pomocí jiných antibiotik, než těch které byly použity k primární léčbě. Následkem je vznik rezistentních kmenů na další antibiotikum. Farmaceutické firmy se snaží přicházet s novými a novými antibiotiky, ale bakterie, jak se zdá, vítězí.

 

Slavná struktura prvního beta-laktamového antibiotika penicilinu pochází z padesátých let.

Finská firma Ipsat Therapies of Helsinki nyní vyvinula tablety, které by tyto problémy měly z velké části vyřešit. Pilulky obsahují enzym, který inaktivuje  beta-laktamová antibiotika. V současné době je přibližně polovina všech antibiotik používaných v humánní medicíně právě z beta-laktamové řady (patří sem např. penicilin, cephalosporin, oxacephem, carbapenems, monobactams,…).

Enzym štěpící antibiotika je v tabletách ve formě kapslí. Stěnu kapslí tvoří látky, které se nerozpustí dříve dokud nedosáhnou spodních částí tenkého a začátku tlustého střeva. Po jejich rozpuštění se enzym uvolní do střevního obsahu a přítomné zbytky antibiotika zlikviduje. Test na dobrovolnících potvrdil, že při této metodě nedochází ke snížení hladiny antibiotika v krvi a že jeho účinnost je tedy zachována.
Dříve provedené pokusy na zvířatech ukázaly, že antibiotika mohou v zažívacím traktu přetrvávat až dva týdny. Finové chtějí v nadcházejícím roce prokázat, že jejich pilulky tomu mohou zabránit a  že jejich vynález může omezit vznik infekcí způsobených rezistentními bakteriálními kmeny.

Kromě již uvedeného by u starších lidí měly tyto pilulky také zabránit častým průjmovým reakcím, které u nich jako následek podání antibiotik vznikají.

Budou-li v  Ipsat Therapies úspěšní, a zatím se zdá, že není důvod proč by být neměli, bylo by žádoucí k podávání antibiotik společně s enzymem v mikrokapslích, přikročit co nejdříve a pokud možno všude. Až 80% nemocničních infekcí je totiž způsobeno střevními bakteriemi. Finům držíme palce, už proto, že podle informace ze Španělska  počet lidí, kteří jsou nositeli beta-laktam rezistentních kmenů bakterií narůstá. Zatímco v roce 1991 jich bylo 0,3%,  nyní jich je téměř 10%!