Anne Schuchatová, ředitelka amerického Národního imunizačního programu.

Tým vedený Anne Schuchatovou z atlantského Center for Disease Control and Prevention analyzoval vzorky krve odebrané pacientům v letech 2005 až 2009. Plná třetina lidí nad šedesát let měla v krvi protilátky, které reagují s virem „mexické“ chřipky. U dětí vědci tyto protilátky nenašli. Ve věkové skupině od 18 do 60 let jsou protilátky proti „mexické“ chřipce vzácností. Vědci je odhalili u 7% prověřovaných osob. To vysvětluje, proč je mezi americkými seniory výskyt „mexické“ chřipky poměrně vzácný. Na tuto věkovou skupinu připadá jen 1% všech nakažených.

Chřipkový virus A (H1N1)

Výsledky studie zveřejnil lékařský časopis  Morbidity and Mortality Week Report. Anne Schuchatová v ní varuje před unáhlenými závěry. Protilátky seniorů se vážou na „mexický“ chřipkový virus A (H1N1) v laboratorních podmínkách. Potlačují jeho množení v buňkách a zároveň blokují u viru molekulu hemaglutininu, kterou virus nutně potřebuje k průniku do lidských buněk. Není tak úplně jisté, zda jsou protilátky stejně účinné i v lidském organismu. 
Současné vakcíny vyvinuté proti jiným typům chřipkového viru A (H1N1) nevyvolávají u očkovaných lidí tvorbu  protilátek, které by proti „mexickému“ viru zabíraly.

Nový „mexický“ chřipkový virus je prasečího původu a od svých příbuzných z řad chřipkových virů A (H1N1), vyvolávajících běžnou sezónní chřipku, se značně liší svou dědičnou informací. Ve 40. a 50. letech minulého století však cirkulovaly mezi prasaty chřipkové viry A (H1N1), a ty se mohly „křížit“ s tehdejšími původci sezónní chřipky. Pokud se lidé těmito viry nakazili, vytvořili si proti nim protilátky, které je chrání proti dnešní variantě prasečího chřipkového viru A (H1N1). Nelze však vyloučit ani možnost, že protilátky proti virům z padesátých let zabírají proti současnému původci „mexické“ chřipky, přestože se tehdejší viry od toho dnešního výrazně lišily.

„Zatím nemůžeme ukázat na nějaký konkrétní virus z minulosti,“  přiznává Anne Schuchatová. „Přesto pátráme po viru z padesátých, čtyřicátých či dokonce třicátých let, který u lidí vyvolával podobnou imunitní reakci, jakou navozuje ten současný chřipkový virus.“

Arnold Monto: „Virus mexické chřipky by s příchodem léta měl opustit severní polokouli a zamířit na jih.“

Vědci předvídají vývoj mexické chřipky
„U chřipky můžete předvídat jen to, že se chová nepředvídatelně,“ řekl v rozhovoru pro vědecký týdeník Science americký epidemiolog Arnold Monto.
Podle všech pravidel chřipkových epidemií by měl virus „mexické“ chřipky s příchodem léta opustit severní polokouli a zamířit k protinožcům. Začíná tam zima, která nabízí pro šíření chřipky příhodnější podmínky. Jenže virus se touto předpovědí neřídí a tvrdošíjně zůstává na sever od rovníku.

 

Robert Webster: „Jenže on (virus)dělá pravý opak...“

„Jako kdyby četl naše prognózy a schválně dělal opak,“ stěžuje si americký virolog Robert Webster.
Řada virologů je přesvědčena, že viru „mexické“ chřipky do proměny v původce pandemie ještě hodně chybí.
„Nemyslím, že tenhle virus způsobí velké problémy,“ říká Websterův kolega Peter Palese. „Šance, že virus nezmizí a bude i nadále cirkulovat lidskou populací, odhaduji na 50%.“
 Největší obavy panují z toho, že se virus „mexické“ chřipky zkříží s dalšími lidskými chřipkovými viry a získá zabijácké schopnosti. I v tom jsou ale experti skeptičtí.
„Nevěřím, že k něčemu takovému dojde a že se objeví mnohem nebezpečnější verze tohoto viru,“ řekl v rozhovoru pro Science virolog Richard Webby.ˇ