O vzácném archeologickém nálezu informuje v nejnovějším vydání časopisu Nature jeho objevitel a jediný autor článku, Nicholas Conard, archeolog z University v Tübingenu.
Doposud nejstarší známá venuše je jen 6 centimetrů vysoká ženská postava vyřezaná do mamutího klu. Trup s neúplnýma nohama, které končí nad koleny, má v místě hlavy očko na zavěšení. Soška byla nalezena v loňském roce v jihozápadním Německu, asi 20 km jihozápadně od Ulmu, v jeskyni Hohle Fels (německy správně Hohler Fels - z "der hohle Fels") ve vrstvách jurských vápenců pohoří Švábská Alba. Venuši chybí levá ruka a rameno, takže v Conardově srdci dřímá naděje, že se podaří nějaký ten kousek ještě najít.
Nález přináleží k počátkům kultury aurignacienu (čti oriňasjenu, podle archeologické lokality ve francouzských Pyrenejích). Tato kultura moderního člověka se rozvíjela v Evropě (známa jsou například jihomoravská naleziště Stránská skála u Brna a Mladeč) a na Předním Východě v době mladopaleolitické (asi 35 až 27 tisíci lety př.n.l.).
Nová Venuše z jeskyně Hohle Fels o několik tisíc let trumfla své proslulé mladší kolegyně – venuše z vrchního paleolitu, z kultury gravettien. Mezi ně patří i moravská Věstonická venuše (pálená hlína, 29 – 25 tisíc let př.nl.), Wilendorfská venuše (vápenec, 25 tisíc let př.n.l.) z Dolního Rakouska, nebo slovenská Moravanská venuše (mamutí kel, 22,5 tisíc let př.n.l.). U venuší jednoduše platí, že čím starší, tím vzácnější.
Všechny tyto paleolitické venuše jsou charakteristické svými přeexponovanými ženskými vnady a tvary. O té nejnovější, i když historicky nejstarší Paul Mellars, archeolog z University v Cambridge, říká: „Soška je zřetelně – a nestydatě – ženská, se zveličenými pohlavními znaky (velká, vyčnívající prsa, značně zvětšenou vulvu, objemné břicho a stehna). Z pohledu norem 21. století by mohla hraničit s pornografií.“ Mellars dodává, že podobné symboly plodnosti jsou známé i z Afriky, z období nejméně před 75 tisíci lety.
| Věstonická venuše (Morava). Věk asi 30 tisíc let, materiál – pálená hlína. Kredit Wikimédia |
Venuše z Wilendorfu (Rakousko). Věk – asi 27 tisíc let, materiál – vápenec. Kredit Wikimédia |
V jeskyni Hohle Fels se při dřívějších vykopávkách mezi jinými artefakty našly i tři jiné zajímavé plastiky z mamutích klů – hlava koně, vodní pták připomínající husu a soška "Lӧwenmensch" – napůl lev a napůl člověk. Jejich tvůrci, kteří osídlovali území dnešního jihozápadního Německa před asi 40 tisíci lety, se od dnešních lidí prakticky nelišili.
| Videa na stránce NATURE | Fotogalerie z naleziště nejstarší venuše |
Zdroje: NATURE News, Wikipedie