Správná odpověď je, že samozřejmě ano a nejen přežili, vesele si žijí dodnes. Dneska už skoro nikdo nepochybuje, že ptáci jsou létající teropodní dinosauři a že tudíž dinosauři stále při síle pokračují ve své divoké jízdě historií života na planetě Zemi. Už i populární vědecká literatura namísto dinosaurů nechává vymřít na konci druhohor „neptačí“, „nelétavé“ nebo „velké“ dinosaury.
O to teď ale tak úplně nejde. Kupodivu není jasno ani v tom, jestli na onom dramatickém konci křídy před zhruba 65 milióny let vymřeli všichni neptačí dinosauři. Většina lidí si myslí, že ano, i když to je vlastně docela divné. Najdou se ale i rebelové, kteří se ve věci křídové katastrofy brodí proti mainstreamu a propagují myšlenku, že dinosauři na některých lokalitách mohli přežít do třetihor.
Jedním z nich je i James Fassett, který dlouhá léta neohroženě bojuje za vizi třetihorních neptačích dinosaurů. Podle něj na začátku třetihor opravdu existovaly izolované oblasti, kde se velkým dinosaurům ještě nějaký čas dařilo žít, takové Ztracené světy, jako z pera Sira Arthura Conana Doyla. Právě taková podle něj měla být oblast Ojo Alamo Sandstone v San Juan Basin, čili v oblasti zvané Čtyři rohy (Four Corners), což je místo, kde se stýkají hranice čtyř podobně velkých a prakticky čtvercových států USA – Colorada, Nového Mexika, Arizony a Utahu. Jak místní jména napovídají, San Juan Basin je hned vedle slavného jaderného svatostánku Los Alamos.
Kolem San Juan Basin a místních dinosaurů se točí letitý spor, ve kterém je klíčovým problémem datování místních dinosauřích fosilií. Jak sám Fassett přiznává, pokud dojde k fosilizaci mrtvoly dinosaura v písku či bahně oblasti, kterou protékají řeky, je jistě možné, že by taková řeka mohla fosilní zbytky vypreparovat a svým proudem odnést do mladších hornin.
Samotář Fassett tvrdí, že nashromáždil pestrou sbírku dokladů, podle nichž nejsou dinosauři z Ojo Alamo Sandstone naplaveninou starších fosilních pozůstatků a že na tom místě žili opravdu i začátkem třetihor.
V prvním kroku svého výzkumu musel Fassett doložit, že vrstvy se zbytky dinosaurů jsou skutečně mladší, než hlučný konec křídy. To se mu podařilo pomocí paleomagnetismu zdejších hornin a analýzou pylu, kterého bylo na konci křídy všude plno. V druhé části výzkumu se věnoval chemickým analýzám, díky nimž zjistil, že kosti z Ojo Alamo Sandstone, domněle původem z třetihor, mají oproti kostem dinosaurů ze starších vrstev odlišné spektrum vzácných kovů. Své výsledky ještě podepřel analýzou 34 kostí hadrosaura, které by měly být třetihorní a podle něj evidentně pocházejí z jednoho jediného zvířete, i když de facto nejsou spojené do kostry.
Háček je v tom, že masová vymírání jsou stále plná otázek. Ani v případě nejmladšího známého masového vymírání, kterým je právě hranice mezi křídou a třetihorami, nemáme příliš jasno o jeho příčinách, natož o jeho průběhu, či alespoň jeho kalendáři. Pak je ale pochopitelně docela obtížné řešit detaily vymření jednotlivých skupin organismů.
Pokud to celé není nesmysl, tak je to zatím nejvážnější doklad třetihorních nelétajících dinosaurů. Všechny experty tím nepřesvědčil, ale jeho skomírající teorie zase hezky obživla.
Ostatně i Fassettovi protivníci přiznávají, že mnohé evoluční linie, jako ptačí dinosauři, krokodýli, žáby nebo třeba želvy, očividně vymírání na konci křídy přežily. Jejich příslušníci museli někde přečkat nepřízeň osudu a pak se zase znovu úspěšně rozšířit. Proč by na takových ostrůvcích pohody nemohli delší dobu přežívat i větší dinosauři?
Bylo by to fajn a zase by se přepisovaly učebnice. Podle Fassetta ale každopádně nešlo o zásadní velké populace, mnohem spíš to byla jen okrajová záležitost. Třetihorní neptačí dinosauři živořili, nešířili se dál a nepřetrvali tam závratně dlouho. Je bohužel čiré bláznovství hledat je v divočině dnešního skrznaskrz proskenovaného světa.ˇ
Prameny:
ScienceDaily 30.4. 2009