To, o čem někteří vědečtí buřiči už delší dobu spekulovali, potvrzuje nejnovější studie americko-korejského týmu vedeného Adolfem Priehlem ze Stanford University a Wang Du Benem z Národní university v Soulu. V dnešním vydání prestižního vědeckého časopisu PLoS ON popisuje Priehlův a Benův tým nový typ bakterie (?), objevené v horninách antarktického pohoří Allen Hills. Kulovitý mikroorganismus o velikosti 7 mikrometrů dostal vědecké jméno Stranginella zimmermanni. Jméno není (bohužel) poctou českému velikánovi Járovi da Cimrmanovi. Oba vědci vyjádřili pojmenováním mikroba vděk kolegyni Alexandře Zimmermannové z University of California v Los Angeles, která se o objev výrazně přičinila a je prvním autorem publikace.
Dědičná informace stranginelly se výrazně odlišuje ode všeho, co genetici zatím v dědičné informaci pozemských organismů našli. Její genetický kód je triplexový, podobně jako kód většiny pozemských organismů. Nepoužívá však jako báze adenosin a thymin nýbrž xanthin a pyridin. Guanin a cytosin se u ní často vyskytují v metylované formě, což dovoluje mikroorganismu kódovat i celou řadu netradičních aminokyselin, například lanthionin, kyselinu gama-aminomáselnou, kyselinu 2-aminoisomáselnou nebo dehydroalanin. Také metabolické procesy nově popsaného organismu se vymykají běžným představám. Stranginella například využívá vysokoenergetického ultrafialového záření k izolaci iontů arzénu z žuly. V jejích buňkách byly objeveny ve zvýšeném množství některé exotické izotopy selenu a rubidia. Jejich význam pro život stranginelly však není jasný.
Proslýchá se, že prestižní vědecké časopisy Nature a Science svedly souboj o to, který z nich bude objev Priehlova a Benova týmu publikovat. Kolují zvěsti o statisícových částkách v dolarech, které Priehlovi nabízely jako „honorář“. Priehl a Ben jako zarytí zastánci hnutí „open access“ ale upřednostnili PLoS ON, kde museli za publikování zaplatit částku 2 500 euro.
Priehl a Ben navázali spolupráci s Craigem Venterem, který považuje objev stranginelly za jedinečnou příležitost pro vytvoření organismu se syntetickým genomem.
„Hodně si slibuji od organismů, které v sobě budou kombinovat genetické sekvence stranginelly a tradičních forem pozemského života,“ řekl Venter v rozhovoru pro Nature z paluby své jachty Wizzard II.
Původ stranginelly není jasný. Podle Priehla může jít o formu života, která se vyvinula nezávisle na Zemi a přežívá na odlehlých místech, kde není vystavena konkurenci mnohem rozšířenějších „tradičních“ mikroorganismů. Wang Du Ben je nakloněn myšlence, že stranginella je mimozemského původu. Podle něj se mohla dostat na Zemi například z Marsu. V pohoří Allen Hills byly nalezeny meteority martského původu. Nejznámější je zřejmě ALH 84001, objevený v roce 1984.
| Adolf Priehl, Stanford University | Wang Du Ben, Národní universita v Soulu | Alexandra Zimmermannová, University of California Los Angeles |
Pramen: PLoS ON
Poznámka redakce
Pokud se vám obsah tohoto příspěvku nějak nezdál, měli jste pravdu. Jeho platnost vypršela dnem jeho zveřejnění a jeho význam odpovídá rubrice, ve které je zařazen.ˇ