O tzv. "opeřených dinosaurech" ví svět už pěknou řádku let – tedy přesněji, posledních 12,5 roku. Až do nedávna však patřili všichni neptačí dinosauři, kteří vykazovali proto-peří (tělesný pokryv "srstnatého" vzhledu) do skupiny vývojově odvozených teropodních (dravých) dinosaurů, tedy vesměs pouze plazopánvých dinosaurů. "Štětinaté" kolagenní struktury byly sice již dříve objeveny u jednoho exempláře ptakopánvého marginocefala psitakosaura (Psittacosaurus) z asijské spodní křídy, ty však nebyly interpretovány jako cokoliv blízkého, natož společně vývojově odvozeného, s proto-peřím či přímo pravým peřím maniraptorů. Zbrusu nový čínský objev by mohl být celkově již 22. (resp. 23.) "opeřeným" dinosaurem.
Unikátní nový objev heterodontosaurida, primitivního zástupce rozsáhlé skupiny obvykle býložravých ornitopodů (ptakopánvých dinosaurů) však poněkud převrací naše dosavadní představy naruby. Tým čínských paleontologů, vedený Xiao-Ting Zhengem nyní popsal prvního proto-peřím pokrytého ptakopánvého dinosaura pod názvem Tianyulong confuciusi. Objev byl učiněn v oblasti Ji"anchangu, ležící v dinosauřími objevy proslulé provincii Liao-ning. Zdejší jeholská biota vzkvétala v období spodní křídy, zhruba před 133-120 miliony let. Samotný ornitopodní dinosaurus byl popsán podle materiálu z nekompletního subadultního jedince, měřícího jen asi 70 centimetrů na délku. Velikost byla extrapolována z proporcí jihoafrického heterodontosaura, tedy blízce příbuzného rodu.
Drobné tělo velikosti kočky bylo u tianyulonga pokryto dlouhými dutými vlákny, morfologicky poněkud podobnými proto-peří jeho velmi vzdálených teropodních příbuzných. Právě tato fylogenetická vzdálenost je nesmírně zajímavá, může totiž nasvědčovat výraznějšímu rozšíření tohoto znaku mezi všemi dinosaury. Vláknité integumentární struktury jsou v otiscích zachovány na třech místech těla – na spodní straně krku a svrchní straně hřbetu i ocasu. Proto-peří tohoto heterodontosaurida bylo nejvíce podobné strukturně primitivnímu proto-peří kompsognatida sinosauropteryxe. Délka těchto struktur byla odhadnuta zhruba na 60 milimetrů, což je sedminásobná výška oproti stejné míře u kaudálních obratlů. Míra homologie mezi vláknitými strukturami ornithischianů a proto-peřím teropodů však stále zůstává nejasná. Pokud se tedy v případě otisků proto-peří tianyulonga nejedná o pouhá kolagenní vlákna z kůže dinosaura (jak naznačují někteří vědci), jde nepochybně o jeden z nejvýznamnějších objevů dinosauří paleontologie poslední doby (více informací v příštích dnech či týdnech).
Dnes si zároveň připomínáme již 110. výročí úmrtí amerického paleontologa 19. století a protagonisty slavné "Války o kosti" Othniela Charlese Marshe (29. 10. 1831 – 18. 3. 1899). Marsh sám popsal koncem 19. století kolem 80 nových druhů dinosaurů.
Zdroje:
Scienceblogs (en), Dinosauři (cz), Wikipedia (cz)
Stránky autora: Dinosauria