Jianping Wu a Kaustav Majumder z University of Alberta našli ve vajíčkách proteiny, které působí stejně jako léky na předpis, které bereme při hypertenzi. Celé věci se začíná s mírnou dávkou ironie, říkat vaječný paradox. Ironie je tak trochu na místě, protože i když studie sledující zdraví lidí dokládají, že z vajíček zdravým lidem žádné riziko onemocnění srdce nehrozí, ze strachu z cholesterolu konzumace vajec v rozvinutých zemích posledních čtyřicet let klesá. A to i přesto, že poslední výzkumy dokonce ukazují, že vaječné proteiny mohou mít na náš organismus prospěšný efekt srovnatelný s účinkem inhibitorů ACE (Angiotensin-Converting Enzyme). ACE inhibitory patří mezi nejužívanější léky na vysoký krevní tlak a na takzvané městnání krve. U inhibitorů ACE jde o takzvané léky první volby a často se používají v kombinaci s diuretiky.
Pro naše předky byly vajíčka excelentní potravinou. To až nedávná mediální masáž „zdravé výživy“ způsobila, že jsme vajíčka začali považovat za něco škodlivého. Tento názor kdysi vyplynul z poznatků o škodlivosti cholesterolu. Vajíčka jej obsahují relativně hodně a tak se soudilo, že i ony musí snižovat elasticitu cév a podporovat tvorby usazenin. Takový stav totiž snižuje průchodnost krevního řečiště, což nutí srdce k vyššímu výkonu a tím i k nárůstu krevního tlaku.
Poněkud jiný pohled na „škodlivost“ vajíček vyplynul ze studie, která zkoumala účinky peptidů, které vznikají rozkladem vaječných proteinů a které se nám vstřebávají do krve.
Objev, o kterém tu budeme hovořit se týká odhalení několika různých peptidů, které přežijí i kuchyňskou úpravu vajec vařením a nebo smažením. Účinné peptidy vznikají z delších proteinových řetězců až během procesu trávení vaječné hmoty. Substance působící jako inhibitory ACE udělají z vaječných proteinů až žaludeční a střevní enzymy.
Pokus, který odhalil příznivé působení vaječných proteinů byl postaven tak, že simuloval prostředí, do kterého se vajíčka dostanou, když je pozřeme. Vědci vystavovali vaječné bílky a žloutky působení lidských střevních proteáz. Hydrolyzáty vaječných proteinů z vařených a smažených vajec byly vyčištěny a separovány od ostatního „balastu“ pomocí iontové chromatografie a gelové filtrační chromatografie. V takto vyčištěném materiálu hmotnostní spektrometr odhalil sedm peptidů s žádoucí aktivitou. Jsou tvořeny aminokyselinami valinem, kyselinou aspartovou, fenylalaninem, glutaminem, argininem, tyroxinem a prolinem. Val-Asp-Phe (IC50: 6.59 μM), Leu-Pro-Phe (10.59 μM), Met-Pro-Phe (17.98 μM), Tyr-Thr-Ala-Gly-Val (23.38 μM), Glu-Arg-Tyr-Pro-Ile (8.76 μM), Ile-Pro-Phe (8.78 μM), and Thr-Thr-Ile (24.94 μM).
Popsané peptidy jsou našimi potenciálními ochránci ve věci kardiovaskulárních onemocnění, včetně hypertenze. Zatím jde o výsledky in vitro pokusů, tedy pokusu pouze imitujícího realitu. Protože ale osud vaječných specialit, poté co si na nich smlsneme, je spojen s přestupem zmíněných peptidů do krve, je pravděpodobné, že i jejich působení jako inhibitorů angiotensinu, bude fungovat i v podmínkách in vivo. A to by nemuselo být málo. Inhibitory ACE totiž umí zlepšit prognózu nemocných s kardiovaskulárními chorobami. Riziko vzniku infarktu myokardu, mozkové mrtvice a srdeční i renální nedostatečnosti, snižují o více než 20 %. Nemuselo by přitom jít jen o léčbu nemocných, ale též o záležitost prevence. Inhibice ACE zlepšuje funkci endotelu, prokrvení srdečního svalu a brání tvoření krevních sraženin tím, že příznivě ovlivňuje fibrinolytické kapacity organizmu.
Prameny:
University of Alberta https://www.ualberta.ca/
Majumder et al. Angiotensin I Converting Enzyme Inhibitory Peptides from Simulated in Vitro Gastrointestinal Digestion of Cooked Eggs. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 2009; 57 (2): 471 DOI: 10.1021/jf8028557