Heslo Ig Noble ve slovnících pravděpodobně nenajdete. Vyhledat lze ale termín „ignoble“. V angličtině to znamená potupný, sprostý, nešlechetný.
Zdálo by se, že o takové ocenění nikdo nebude stát. Opak je pravdou a autoři oceněných prací si jezdí cenu osobně převzít. Kromě samotných oceněných se slavnostního ceremoniálu při předávání Ig Nobel cen, jako diváci, účastní také někteří skuteční nositelé „pravých“ Nobelových cen. Jedná se totiž o srandu na nejvyšší úrovni. Oceněným vědeckým pracím, byť prapodivně zaměřeným, se metodologicky i učiněnými závěry jen těžko co dá vytknout. A tak se stává, že ti kdož jsou poctěni oceněním, místo opovržení, získávají určitou prestiž. Ono totiž prostředků na výzkum se nedostává všude a není nijak jednoduché sehnat sponzory na řešení mnohdy podstatně závažnějších témat. Neméně obtížné je dosáhnout toho, aby získané výsledky byly publikovány. Těm co se to podaří se v každém případě musí přiznat notná dávka talentu.
Pravdou ale také je, že hranice mezi těmi, kteří cenu získali vědomou recesí a humorem na vysoké úrovni a těmi, kteří získali ocenění z jiných důvodů, je někdy dost nezřetelná. Ostatně není tomu dávno, co byl na udělení této ceny navržen i český vědecký pracovník. V pravidlech udělování cen je klauzule, že autor musí s převzetím ceny souhlasit.
Pořadatelem akce udělování cen Ig Nobleje je časopis The Anals of Improbable Research, spolupracujími institucemi jsou Harvard Radcliffe Science Fiction Association a Harvard Computer Society.
Ocenění Ig Noble se předávají v Sandersvě posluchárně Harvardské univerzity, Cambridge
Jednu z hlavních cen „Ig Noble“ pro rok 2003 získali švédští vědci za práci Chickens prefer beautiful human. Práce byla publikována v časopise Human Nature,13 ,383-389, 2002. Cenu si autoři důstojně přebírali se slovy: „Je mnoho lidí, kteří nikdy neobdrží Nobelovu cenu a přesto si zaslouží uznání“.
Vítězný švédský tým sledoval ptáky a zaznamenával které z podobizen osob ozobávali. Kohouti nejvíce preferovali upravené podobizny dlouhovlasých dam, které měly ret ozdobený pearcingovým kroužkem. Z uvedeného pozorování vyvodili závěr, že drůbež a člověk sdílejí podobné preference. Obdobné chování musí mít genetický základ, fixovalo se v průběhu evoluce a je předáváno na potomstvo. Jejich práce byla mezi 5000 nominovanými publikacemi z oblasti Interdisciplinárního výzkumu, hodnocena jako nejlepší.
PS: Pokud Vás budou zajímat další letošní udělené Ig Nobel ceny v jiných oblastech bádání, můžeme se k této problematice na stránkách Osla vrátit.