Traduje se, že „ryba a rak, činí dobrý zrak“. Dietologové hlásí, že konzumace ryb snižuje riziko srdečních onemocnění. Ryby za tyto blahodárné účinky vděčí vysokému obsahu omega-3 kyselin. Má se dokonce za to, že jejich zvýšený příjem má prsty i v naší evoluci a že napomohl našim živočišným předkům k většímu a výkonnějšímu mozku.
Náš jídelníček se v poslední době zásadně mění a vysoký obsah mastných kyselin v naší stravě mizí. Někteří vědci to dokonce dávají do souvislosti s nárůstem počtu duševních poruch a nemocí jako je dyslexie, deprese, maniodepresivní psychóza nebo schizofrenie. Tento názor podporují také již dříve provedené pokusy ve Velké Británii a v Tichomoří. Podávání mastných kyselin omega-3 dětem školou povinných tam zlepšilo jejich prospěch a inteligenční testy. Dalo se tedy předpokládat, že podávání této látky bude fungovat i u mladších dětí. Australští vědci byli zřejmě první, které napadlo udělat pokusy s předčasně narozenými dětmi.
Šest let studovali Maria Makridesová z Women´s & Children´s Health Research Institute a Bob Gibson z University of Adelaide nedonošené novorozence. Zjišťovali na nich účinek vysoké dávky mastných kyselin. Novorozenci je dostávali prostřednictvím mateřského mléka svých matek nebo jako doplněk umělé výživy. Ukázalo se, že dostatek mastných kyselin je rozvoji mozku ku prospěchu.
V podstatě jde v tomto případě o zjištění, že hlavní lipid vyskytující se v mozku (omega-3 mastná kyselina), známá také jako Docosahexaenoic acid (DHA), se u miminek narozených před 33. týdnem těhotenství, nevyvíjí v dostatečném množství. A že zmíněný nedostatek dětem zvyšuje riziko nedostatečného mentálního vývoje.
Pokus, o kterém se nyní hovoří, spočíval v podávání zvýšených dávek DHA. Vědci aplikovali 1000 mg denně ženám, které kojily předčasně narozené děti. V podstatě nešlo o nic jiného, než že kojící ženy polykaly kapsle s rybím tukem. V případě, že ženy nemohly kojit, například proto, že neměly mléko, dostávali novorozenci odpovídající dávku omega kyseliny jako doplněk k umělé výživě, kterou byly krmeny.
Celkem bylo v testu sledováno 657 předčasně narozených dětí. Jednalo se o děti narozené a sledované v pěti australských nemocnicích. Výsledky pozorování jsou velmi povzbudivé.
U miminek, kterým byl nedostatek jejich vlastního DHA doplňován, se vyskytovalo o polovinu méně případů významně opožděného mentálního vývoje. Největší prospěch z obohacené výživy měly předčasně narozené holčičky. Proč tomu tak je, zůstává zatím nezodpovězeno. Gibson se domnívá, že by to mohlo být tím, že chlapci DHA rychleji metabolizují. Proto by možná potřebovali dostávat ještě vyšší dávky, než ty, které dostávali.“
I když se u chlapců nedařilo zlepšovat jejich mentalitu tak jako u holčiček, přesto se jedná se o významný poznatek. Zlepšení vyhlídek nedonošených dětí lze totiž zajistit snadno proveditelným a dokonce velmi levným opatřením.
Testy na mentální vývoj dětí, jejichž porodní hmotnost byla pod 1250g (tedy zhruba třetinová zcela donošeného dítěte), a kterým byla potrava obohacována o DHA, vykázaly v průměru o 40 % lepší výsledky, než jejich vrstevníci, kteří potravu fortifikovanou neměli.
Jiní vědci z Pittsburghu a Missouri nedávno dokonce nabídli řešení i pro maminy, kterým je rybí tuk protivný. Přenesli gen známý jako fat-1 do prasečích fetálních fibroblastů, buněk, které dávají vznik pojivové tkáni. Potom vytvořili transgenní prasata z těchto buněk.
Klony prasat pak vytvořili pomocí techniky přenosu jader. Zmíněný gen fat-1 v jejich buňkách je odpovědný za tvorbu enzymu, který převádí málo žádoucí, ale zato hojné omega-6mastné kyseliny na žádoucí omega-3 mastné kyseliny. Jestli ale takové vepřové také ještě jako vepřové chutná, to se nám zjistit nepodařilo.ˇ
Pramen: University of Adelaide, další podrobnosti přinese lednové číslo Journal of the American Medical Association (JAMA) https://www.adelaide.edu.au/