Hlavonožci překvapují v mnoha různých ohledech svých pozoruhodných životů. Jako by nestačil vynikající zrak, nepředstavitelný život se zobákem a klubkem chapadel nebo složité mozky nepochybně skrývající hluboké duševní obzory, zatím mimo lidské chápání. Vedle toho všeho se u hlavonožců najdou i z lidského pohledu docela bizarní reprodukční choutky.
Do jejich tajů pronikal Henk-Jan Hoving, čerstvý držitel doktorátu PhD. na holandské University of Groningen. Podle něho je množení v hlubinách oceánu opravdovou výzvou. Hlubiny jsou velmi rozlehlé, zhruba 80 procent mořského dna leží v hloubce dva a více kilometrů. Ve všudypřítomné studené černočerné tmě není asi zrovna jednoduché najít partnera. Když už se to ale povede, je potřeba chytit příležitost za pačesy. Hlubokomořští hlavonožci za tím účelem vlastní celou řadu pozoruhodných sexuálních praktik.
Někteří z nich vsadili na brutalitu. Například samci veliké krakatice sargasové (Taningia danae) to mají rádi hodně na divoko. Svým partnerkám způsobují zobáky nebo háky na chapadlech až pět centimetrů hluboké rány. Do nich pak vkládají spermatofory, balíčky obsahující větší množství spermií.
U jiné krakatice druhu (Moroteuthis ingens) samci posílají spermie partnerkám o něco málo mírumilovnější cestou. Jejich spermatofory pronikají kůží samic vlastními silami, přičemž podle všeho využívají látky enzymatické povahy, aby s jejich pomocí rozpustily kůži a další tkáně stojící v cestě. Jak ukázaly experimenty s chycenými krakaticemi, spermatofory se jim vesele zažírají do těla.
U sepioly korunové (Heteroteuthis dispar) Hoving vůbec poprvé v příbuzenstvu krakatic objevil vnitřní oplození. Samci naplní samice spermiemi, které nakonec váží až kolem tří procent hmotnosti celé samice.
V samicích sepiol pak spermie pravděpodobně putují přímo do oviduktů, kde oplodní vajíčka. Sepioly snášejí vajíčka jednou za delší čas, proto jim řádná zásoba spermií jistě může přijít vhod.
Pestrou zoo sexuálních praktik hlavonožců doplňují krakatice bradavkovité (Ancistrocheirus lesueurii), u nichž se občas najdou transsexuálové. Krakatice mají obvykle dvě pohlaví. U tohoto druhu ale občas někteří samci mají takzvané nidamentální žlázy, které se u samic podílejí na tvorbě vajíček. Tito samci jsou i svým vzhledem, například delším tělem, podobnější samicím. Hoving si to neumí vysvětlit a vede neurčité řeči o možném vlivu ženských hormonů z lidských odpadních vod, zároveň ale nevylučuje, že by někteří samci zmíněného druhu mohli provozovat alternativní reprodukční strategii. Vtip je totiž v tom, že tihle samci jsou jinak plně funkční a díky většímu tělu mají v osobním životě nepopiratelné výhody.
Jako inspirace lidských hrátek sex hlubokomořských hlavonožců podle všeho velkou roli nesehraje, každopádně však stojí za pozornost a určitě ještě přinese nějaká další překvapení.ˇ
Pramen: Science Daily 30. 12. 2008