Kde jinde by měli dělat výzkum na kávě, když ne v Brazílii. Vědci z Barcelonské univerzity zjistili, že kofein má větší účinky na muže, než ženy a že jeho efekt nastupuje zhruba po deseti minutách. Při bádání nad účinky voňavého moku zjistili dokonce něco, čemu se nám moc věřit ani nechce. I bezkofeinová káva (míněno klasická káva, ze které je odstraněn kofein, nikoli tedy náhražky kávy), má mít rovněž povzbudivé účinky.
Pití kávy lze označit za nejrozšířenější zvyk dnešní doby a o účincích kofeinu toho už známe hodně. Na Oslu jsme psali například o tom, že káva zvyšuje tvorbu moči a že proto se nezapočítává mezi tekutiny požadované pitným režimem. Že nám zvyšuje cholesterol. Zmiňovali jsme se zde o jejím stimulačním efektu na regeneraci svalů. Šlo o výsledky studie sedmi špičkově trénovaných cyklistů, které vědci nechali šlapat na laboratorním ergometru až do vyčerpání tak, aby se sportovcům ve svalech spotřeboval zásobní cukr glykogen. Krajně unaveným dobrovolníkům pak podali nápoj, který obsahoval buď jen cukry anebo cukry v kombinaci s kofeinem. Oba nápoje chutnaly stejně a sportovci nevěděli, co jejich dávka obsahuje. Během následujícího odpočinku vědci sledovali, jak se cyklistům ve svalech obnovuje zásobní cukr glykogen. I když během první hodiny regenerace probíhala obnova glykogenu ve svalech u všech cyklistů stejně, po čtyřech hodinách byl patrný dramatický rozdíl. Konzumenti nápoje s přídavkem cukru a kofeinu měli ve svalech o dvě třetiny glykogenu více než sportovci odkázaní na nápoj obsahující pouze cukry.
Vyvrátili jsme zde i dlouho tradovanou fámu, že kofein zvyšuje riziko rakoviny prsu.
Psali jsme dokonce o tom, jak káva vylepšuje mezilidské vztahy. To ukázal pokus na dobrovolnících, kteří si zahřáli dlaně horkým šálkem kávy a pak hodnotili popsanou osobu. Výsledkem bylo mnohem pozitivnější hodnocení, než jaké provedli dobrovolníci, kteří měli nápoj studený. V jiném zdejším příspěvku jsme zase rozebírali, jak se nám po kávě zlepšuje paměť a zvyšuje naše pozornost. Tím, jak se stáváme více vnímaví a jak se nám snadněji vybavují naše dřívější poznatky, stáváme se ve svých soudech pečlivější, jsme i zdvořilejší a laskavější. To všechno jsou prvky, které v reklamě hrají velký význam. Reklama je přece založena na principu zvýšení pozornosti a nejde v ní o nic jiného, než o snahu zaujmout tolik lidí, kolik jich v danou chvíli zaujmout lze. Kofein, jak se zdá, je k tomu ochoten se kdykoli propůjčit.
Přesto, že výživová hodnota kávy jako nápoje je nepatrná, o účincích kofeinu toho už známe hodně. A tak možná právě proto, aby výzkumníkům nějaké další bádání o kávě vůbec někdo povolil, bylo potřeba hledat něco, co ještě nikoho nedělal. Tak nějak zřejmě vznikl tento projekt sledující účinky kofeinu z módního „gender“ stylu. Jde v něm o to, zda má kofein stejný efekt u obou pohlaví. Toto pojetí bylo adresováno spíše členům grantové komise, než aby někdo očekával bůhví jak převratný výsledek. Ale nechť byly pohnutky výzkumníků jakékoliv, faktem je, že se dobrali výsledků, které nyní zveřejnil vědecký recenzovaný časopis a celá řada internetových serverů zaměřených na vědu.
K vlastnímu výzkumu
Anna Adan, vedoucí výzkumného týmu z oddělení Psychiatrie a klinické psychobiologie na Barcelonské universitě tvrdí, že snahou většiny prací je zjišťovat účinky vyšších dávek kofeinu na organismus. Přičemž pod pojmem vyšších dávek je zde míněno množství přesahující dávku, kterou do sebe vpravujeme běžným šálkem. Tato brazilská studie se od těch předcházejících liší tím, že si všímá rozdílů efektu kofeinu na muže a ženy, a to v dávkách typických pro 99% šálků kávy. Tedy jak té s kofeinem, představujícím 100mg účinné látky, tak té bez kofeinu, která má jen zhruba 5mg kofeinu.
Výzkum mohl být zajímavý tentokrát i pro takzvané probandy - osoby podstupující test. Byli jimi studenti. Tím se do značné míry vysvětluje obsáhlost studie. Káva zdarma přilákala 238 chlapců. Dívky káva „zadara“ zaujala mnohem více a tak jejich počet v testu mužskou část populace značně převyšoval. Přihlásilo se jich 450. Všem 668 testovaným osobám bylo okolo 22 let. Testy se s nimi prováděly před a po požití kofeinové dávky, a sice v časech 10, 20 a 30 minut po vypití šálku. Časově to spadalo do doby v rozmezí mezi 11 hodinou a jednou hodinou odpoledne. Následné testy pak proběhly v čase odpolední přestávky mezi čtvrtou až šestou hodinou. To aby se přišlo na případný zlý vliv doby provádění testu a možného omylu v interpretaci získaných výsledků. Jak se dalo očekávat, u obou pohlaví bylo zaznamenáno zvýšení aktivity, přičemž efekt s pozdějším měřením narůstal.
Zajímavé bylo, že subjektivně zkoumané osoby svorně vyjadřovaly zlepšení svého soustředění, a to i tehdy, když šlo o bezkofeinový mok. Nejde zde zcela o placebo efekt, neboť nějaké to malé množství kofeinu s tímto nápojem do sebe studenti přece jen nalili. I tak je to zajímavé zjištění, neboť se výsledek týká lidí, kteří z nějakých důvodů klasickou kávu pít nemohou. Pozitivní na tom je, že i ta bezkofeinová káva má na nás stimulační účinek. Těžko říci, čím to je, protože tak malé množství kofeinu by fyziologický povzbudivý účinek na organismus mít nemělo. Možná je to psychologický efekt rituálu, jenž pití kávy provází. Faktem je, že bezkofeinová káva tak působí na obě pohlaví, na ženy ale poněkud více.
Káva působí rychle
Předchozí studie prokazovaly zvýšení bdělosti 30-45 minut po jejím požití. U studentů v tomto pokusu k tomu ale docházelo již po pouhých deseti minutách. Maximální koncentrace kofeinu v krvi se objevovala až po 45 minutách od napití, ale jen pár minut stačilo k tomu, aby hladina kofeinu v krvi dosahovala poloviny maximální hodnoty. Trvání účinku kofeinu se pohybovalo mezi dvěma až třemi hodinami. Jiní znalci zase tvrdí, že káva účinkuje čtyři až pět hodin. Zřejmě zde hodně závisí na individualitě jednotlivce a na rychlosti jeho metabolických pochodů, které se s věkem značně mění.
Brazilští výzkumníci se něčím zásadním v bádání kofeinu zrovna neblýskli. Nicméně jejich poznatky jsou mnohem lepší, než třeba ty, které vyplynuly z výzkumu zabývajícího se čicháním k žábám a jejich tříděním podle toho, zda voní spíše po kávě nebo po oříškách…ˇ
Pramen: Adan et al. Early effects of caffeinated and decaffeinated coffee on subjective state and gender differences. Progress in Neuro-Psychopharmacology and Biological Psychiatry, 2008; 32 (7): 1698 DOI: 10.1016/j.pnpbp.2008.07.005