Správná odpověď by zněla – zemi původu, kterou je ve všech případech Dánsko. Pro většinu jistě velmi překvapivá odpověď. Zatímco o původu věhlasného pohádkáře přece jen jistá povědomost v Česku je, tak to, že Dánsko je i velmocí a světovým exportérem kožešin norků i vánočních stromků číslo jedna, je asi informace velmi překvapivá. Těch norkových kožichů (buďme realisty) přece jen tolik asi nebude, pohádek od Andersena i vánočních stromků vypěstovaných v Dánsku bude jistě mnohem víc.
Vánoční stromky na sobě zpravidla nemají vyznačenou zemi původu. A že Dánsko, země s pouhým pětiprocentním zastoupením lesů na svém území je každoročně vývozcem milionů vánočních stromků, je jistě pro většinu velmi překvapivá informace. Dánské vánoční stromky nejsou vytěženy z lesů při probírkách, ale jsou produktem farmářů, kteří je pěstují na svých plantážích se stovkami i desetitisíci stromků. Z jejich produkce najde v dánských domácnostech snad jen čtvrtina či pětina, zbytek se ze země H. Ch. Andersena rozjede na korbách kamionů do Evropy. K tradičním odběratelům, například Rakousku, se v posledních letech připojilo i Česko.
Typickým a nejčastějším stromkem dánských plantáží je kavkazská jedle, i když se podle zažitých pouček z hodin přírodopisu více svým tvarem i uspořádáním jehličí na větvičkách podobá smrku. Dánští farmáři stromky na svých plantážích doslova hýčkají. Sazeničky nakupují u specializovaných firem, na plantážích udržují porosty bez plevelů, mezi řádky půdu kypří, stromky přihnojují, chrání je proti škůdcům a starají se i o to, aby měly co nejpravidelnější tvar a pochopitelně – aby za takovou kvalitu i co nejvíce utržili. Farmář dostává za stromek v průměru kolem 15 €. U stromků, které mají jen malou vadu na kráse v podobě některé neposlušné a nepravidelně narostlé větvičky se vyplatí nasadit stromku ocelová „rovnátka“, jimiž větvičku během růstu usměrní. Nerostou-li stromky podle představ farmáře, může se obrátit na specializované poradce, případně laboratoře, které podle vzorků větviček a jehličí určí co stromku chybí a naordinují příslušné přihnojení.
Pro pěstování stromků vyrábí v Dánsku několik malých firem i speciální mechanizaci, případně přizpůsobuje klasické stroje pro použití v plantážích. Perlou mezi těmito stroji jsou i portálové nosiče různého nářadí pro kultivaci, postřiky, ale i tvarování, řez a dokonce i sklizeň stromků. Při ní za sebou nechává stroj stromky zabalené v síťovině. A co se nehodí k prodeji jako kvalitní stromek, to farmář sklidí jako vánoční chvojí – a i toho jsou z Dánska každoročně vyvezeny tisíce tun.
Až tedy zazáří i u vás vánoční stromek, vzpomeňte i na to, že může být právě z Dánska, že je výsledkem péče neznámého farmáře někde tisíc kilometrů severněji, ze země hanse Christiana Andersena. No a o těch norcích zase někdy příště.