O.S.E.L. - Dohady ohledně IVF
 Dohady ohledně IVF
Potvrdí-li se výsledky studenta z Anglie, že se při procesu zmrazení embryí vypíná gen tlumící zhoubné bujení, bude z toho pořádný malér.


Ve sdělovacích prostředcích se začíná rozbíhat široká diskuse na téma nebezpečí IVF (in vitro fertilizace), neboli k takzvanému „oplodnění ve zkumavce“. Zatímco u nás máme problém rozhodnout o vině v kauze zcizení partnerových spermií, v Anglii vyhrocuje náladu ve společnosti Robert Winston. Poukazuje na problémy u dětí, které se po IVF rodí. Metody asistované reprodukce mají své příznivce i odpůrce již od svého vzniku, nicméně tentokrát spor vnímá veřejnost poněkud odlišně. Winston je totiž váženou osobností. Je současně lordem, profesorem na Imperial College v Londýně a také odborníkem na problematiku plodnosti a oplození. Ke svým argumentacím používá údaje z některých vědeckých studií, které byly za dobu posledních šesti let provedeny. Jednou z nich je australská studie ze které vyplývá, že děti narozené po IVF trpí dvaapůlkrát častěji zdravotními defekty. Jako další argument na podporu svých varování používá i americkou odbornou studii, která dokládá, že novorozenci po IVF mají dvaapůlkrát větší šanci, že se narodí s nižší porodní váhou, než jejich vrstevníci. Winston vytýká autoritám, že při žádostech o zveřejnění údajů až příliš často argumentují diskrétností údajů, především u takzvaných „důležitějších klinických případů“ a tak před veřejností řadu údajů tají.
Podle jeho slov „průmysl IVF“ měří svojí úspěšnost počtem pacientů a to vede k tomu, že výsledky výzkumu, které jsou k IVF nepříznivé, jsou odmítány a lékařskou komunitou znevažovány. Podle jeho slov zmrazená embrya mohou vykazovat řadu zdraví ohrožujících defektů včetně navozených genetických mutací. Kritizuje také skutečnost, že se zatím otázkou zmrazením indukovaných mutací v embryích nikdo podrobně nezabýval. Největším argumentem je oznámení výsledků, které pochází z jeho laboratoře a údajně ukazují na to, že jeden gen, který je odpovědný za tlumení nádorového bujení, se procesem zmrazení „vypíná“.

Pokud je nám známo, podrobnosti o objevu „vypínání genu chránícího nás před rakovinou“, nebyly v odborných časopisech dosud publikovány. Údajně se jedná o předběžné výsledky bádání mladého post-doktoranda pracujícího ve Winstonově laboratoři. Pokud by se ale Winstonem zmíněné závažné zjištění ovlivnění genu procesem zmrazování potvrdilo, znamenalo by to malér. A velký neboť by se týkal nejen budoucnosti IVF techniky ale především všech těch, kteří uvedenou technikou přišli na svět. Další, Winstonem uváděné argumenty, již poněkud pokulhávají. Tak například jeho argumentace o nižší porodní váze u dětí narozených po IVF je poněkud nefér. Při technice asistované reprodukce se vícečetná těhotenství vyskytují častěji a proto posuzování porodní váhy novorozenců k těm z normální populace, je zavádějící.




Robert Winston: „ Nesledujeme data o IVF. Nemáme dostatek informací, které bychom měli poskytnout párům podstupujícím IVF a na základě kterých by mohly činit kvalifikovaná rozhodnutí“.


Podle Winstona existují i další možnosti řešení problémů s neplodností. Jako příklad uvádí ohromný pokrok v tubární mikrochirurgii, která řeší obnovení průchodnosti vejcovodů. Ta je podle něj opomíjena a přitom může v řadě případů dát lepší výsledky než IVF.

Dnes postihuje neplodnost jeden pár ze šesti. I když existují další techniky, jako například ICSI (injekční vpravení spermie do cytoplazmy vajíčka), IVF zůstává nejpopulárnější metodou řešení neplodnosti. Podle údajů Britské společnosti pro plodnost, přišlo po zákrocích asistované reprodukce jen ve Velké Británii již 60 000 žen do jiného stavu. Nelze se tedy divit, že Lord Winston má nyní o popularitu na dlouhou dobu postaráno. Přinejmenším v těch zmíněných šedesáti tisících maminkách začne hlodat červík pochybnosti, co že to jejich ratolesti ještě čeká.


Doplňující informace podle poznatků ze 6.10.2003:

Článek uveřejněný v časopisu „Molecular Human Reproduction“ bohužel potvrdil,  že zmrazení lidských embryí degraduje přenosovou ribonukleovou kyselinu (mRNA). Důkaz byl proveden na genu pro tuberózní sklerózu (TSC2). Embrya, která prošla procesem zmrazení a rozmrazení, měla stejné množství mRNA pro daný gen jako ta embrya, která procesem zmrazení neprošla. Proces přepisu z DNA do mRNA, co se kvantity vyprodukované mRNA zůstává nedotčen. Analýza toho co se přepsalo ukazuje, že už to není to, co by se za normálních okolností přepisovat mělo. Přenosová RNA je poškozena. Jinak řečeno - zmrazená lidská embrya nejsou rovnocenná těm, která procesu zmrazení vystavena nebyla.



Autor: Josef Pazdera
Datum:04.10.2003 06:00