Virem HIV je nakaženo zhruba 40 milionů lidí a Světová zdravotnická organizace odhaduje, že každý den se jejich řady rozrostou o 16 000 nově nakažených. Opice trpí podobným onemocněním, jako je lidská choroba AIDS. Vyvolává ji virus SIV. Oba viry – opičí SIV i lidský HIV - napadají bílé krvinky svého hostitele a rozvracejí mu imunitní systém. Makaci nakažení virem SIV se proto využívají k výzkumu léčebných postupů cílených na AIDS. Tým amerických imunologů vedený Ramou Amarou z Emory University v Atlantě se pokusil léčit makaky nakažené virem SIV pomocí protilátek proti proteinu PD-1. Tato bílkovina spolu s několika dalšími proteiny tlumí imunitní reakci během dlouhodobé nákazy virem. Její efekt je patrný například u pacientů se žloutenkou typu C. Výrazná je aktivita bílkoviny PD-1 i u lidí nakažených virem HIV. Protein přispívá k tomu, že imunitní obrana uzavře s virem jakési příměří a neútočí na něj s dostatečnou razancí. Vyblokování bílkoviny protilátkou by mělo imunitní systém opět probudit a vydráždit.
Protilátka není nová. Americká společnost Medarex ji testuje při léčbě žloutenky typu C. Zkouší také s její pomocí posílit imunitní obranu pacientů, jejichž organismus se nedokáže bránit rostoucímu zhoubnému nádoru. Vědci už protilátkami proti bílkovině PD-1 zaútočili i na virus HIV. Pokusy však probíhaly na buňkách kultivovaných v živných roztocích v laboratořích. Jak by působila protilátka v těle zvířete nebo v lidském organismu, nikdo netušil.
Makaci infikovaní virem SIV umírali během pěti měsíců. Pokud však nakažené opice dostaly protilátku proti proteinu PD-1, jejich imunitní systém viru vzdoroval. Po pěti měsících nebyly na zvířatech patrné nejmenší příznaky onemocnění.
Povzbudivé výsledky zveřejnil na svých webových stránkách v předstihu před „papírovým“ vydáním časopis Nature. Na jejich základě se už Amara dohodl na spolupráci s nejmenovanou farmaceutickou společností, která požádá americký Úřad pro potraviny a léčiva o svolení k prvním klinickým zkouškám na pacientech s AIDS. Řada imunologů se obává nebezpečných vedlejších účinků léčby. Nabuzený imunitní systém by mohl zaútočit nejen na virus, ale i na buňky vlastního těla. Pacientům by hrozilo tzv. autoimunitní onemocnění, při němž dochází k těžkému poškozování těla vlastní imunitní obranou. Do okruhu těchto chorob patří například roztroušená skleróza.
V dosavadních testech se podávání protilátky PD-1 neprojevilo zvýšeným sklonem k autoimunitnímu onemocnění ani u laboratorních myší, ani u Amarových makaků. Opice dostávaly protilátku čtyřikrát denně po dobu deseti dní. Amara nyní sleduje, jak se bude zvířatům dařit, když budou dostávat protilátku po dobu tří měsíců. Pokud se povede hrozbu autoimunitních onemocnění zažehnat, pokusí se vědci zřejmě účinky protilátky PD-1 ještě posílit. Tým amerického imunologa Johna Wherryho z pensylvánského Wistar Institute nedávno prokázal na myších, že mobilizaci imunitní obrany po zablokování proteinu PD-1 lze dramaticky zefektivnit, když je zároveň jinou protilátkou vyřazen z činnosti protein LAG-3.
„Existuje zjevně celá řada možností, jak imunitní obranu pacientů s AIDS posílit,“ tvrdí John Wherry.
Pramen: Emory University