Pubertu provází „hormonální zemětřesení“. Centrum mozku zvané hypothalamus začne uvolňovat malé porce hormonu označovaného jako GnRH. Tím je spuštěna i zvýšená produkce pohlavních hormonů v pohlavních žlázách – například estrogenů ve vaječnících a testosteronu ve varlatech. Ty pak spustí další změny v dospívajícím organismu, například růst prsů u dívek, růst vousů a zahájení tvorby spermií u chlapců.
Před několika lety odhalili vědci bílkovinu, která významnou měrou přispívá k uvolňování hormonu GnRH z mozku během nástupu puberty. Bílkovina, jež je považována za jeden z hlavních klíčů k pubertě, dostala jméno kisspeptin. Vědcům však bylo jasné, že kisspeptin sám na rozpoutání pubertálního hormonálního zemětřesení nestačí. Na stopu dalšího „klíče k pubertě“ je přivedly závažné poruchy dospívání, které se dědily  ve čtyřech tureckých rodinách.
U některých rodinných příslušníků se nikdy nedostaví puberta. Děvčata nikdy nemenstruují, chlapci nerostou, zůstávají bezvousí a nemají plně vyvinutá varlata. Turečtí genetici vedení Alim Kemalem Topalogluem z Cukurova Üniversitesi v Adaně odebrali všem příslušníkům postižených rodin vzorky DNA a ty pak ve spolupráci s týmem britských genetiků vedených Robertem Semplem z University of Cambridge podrobili zevrubné analýze. Ukázalo se, že ve třech rodinách má poruchu dospívání na svědomí mutace genu, podle kterého se v lidském těle vytváří hormon neurokin B. Ten se vyskytuje v mnoha částech mozku. Jeho úloha byla zatím nejasná. Z pokusů na myších vědci usuzovali, že se hormon podílí na hospodaření organismu s vodou. Z řízení puberty jej nikdo nepodezíral. Ve čtvrté rodině postižené dědičnými poruchami puberty se dědí gen pro neurokin B nenarušený. Postižení příslušníci však mají poškozený gen pro bílkovinu, na kterou se neurokin B váže. Buňky těchto lidí  nemají  k dispozici „anténu“ pro příjem signálu v podobě neurokinu B, a následky jsou stejné jako v případech, kdy chybí samotný „klíč k pubertě“.
Objev by mohl najít v dohledné době praktické uplatnění při léčbě opožděného nebo předčasného nástupu puberty. Zřejmě je bude možné využít i při vývoji nových typů antikoncepce. Nabízí se také uplatnění při léčbě některých typů rakoviny, např. nádorů prsu či prostaty. Jejich růst vyžaduje přísun pohlavních hormonů. Blokádou neurokinu B nebo jeho „antény“ by bylo možné u pacientů produkci pohlavních hormonů potlačit a zbavit tak nádor hormonální podpory.

Oddálení puberty uleví při zmatcích s pohlavím
Dětem, které se psychicky neztotožnily se svým pohlavím, přináší nástup puberty těžké psychické trauma. Rozvoj pohlavních znaků typických pro „nechtěné“ pohlaví jim bývá krajně nepříjemný. Mezinárodní Endokrinologická společnost se nedávno dohodla, že v takových případech by měli lékaři dětem předepsat léky, které nástup puberty oddálí. Pacientům tak dopřejí čas na rozhodnutí, zda podstoupí hormonální kúru a chirurgické zákroky, jež je přiblíží „chtěnému“ pohlaví. Například chlapcům, kteří se cítí být ženami, uleví oddálení puberty od zhrubnutí hlasu, růstu vousů a ochlupení a dalších změn typických pro tělo dospívajícího muže.
Při formulaci doporučení čerpali lékaři ze zkušeností endokrinologů v Nizozemí, kde oddálení puberty podstoupilo více než sedmdesát dětí neztotožňujích se se svým pohlavím. Nejmladšímu pacientovi bylo 11 let, ale většina byla starší než 12 roků.
„Neměli jsme ani jednoho pacienta, který by litoval toho, že dal souhlas k ošetření, jež oddaluje pubertu,“ shrnula dosavadní zkušenosti Henriette Delamarre-van de Waalová z lékařské fakulty university v Leidenu.ˇ