Větrné mlýny nechyběly ani v naší krajině. Na území České republiky zaznamenali a dokumentovali historikové výskyt větrných mlýnů v průběhu minulých staletí na více než 900 lokalitách. Největšího využití se dočkaly v 18.- 19. století. Jejich čas se, tak jako jinde ve světě, kde stávaly, naplnil vynálezem a rozšířením jiných způsobů pohonu - parního stroje, benzínového či naftového motoru, elektromotoru. Z krajiny pak „větřáky“ rychle mizely a jen zlomek z nich se u nás dochoval. Některé díky tomu, že byly vyhlášeny technickými památkami, jiné přesto, že jimi vyhlášeny nebyly a další (většinou) - navzdory tomu, že byly za památky vyhlášeny, postupně dále chátraly, zchátraly a (v lepším případě) chátrají dodnes. Dnešních dnů se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dočkaly jen čtyři desítky těchto objektů, které dosud mají i pro laika podobu větrného mlýna. Několika historickými průzkumy, kterými byla důkladně zmapována na území České republiky místa, kde někdy větrné mlýny stály, byly určeny stovky lokalit s výskytem i již nedochovaných větrných mlýnů.
Vycházelo se z katastrálních map, dobových kreseb či fotografií, zápisů v kronikách i z dalších dokumentů, občas i ze vzpomínek pamětníků nebo z pohlednic. Bylo tak zjištěno a dokumentováno na 900 lokalit, kde větrné mlýny v průběhu posledních století stávaly. Největší hustota výskytu těchto objektů byla v severomoravských okresech Nový Jičín (141 mlýnů), Opava (101) a Přerov (64). Zajímavou "oázou" je i severočeská oblast výskytu těchto objektů v okrese Děčín, kde bylo zjištěno 24 těchto objektů. Dochované větrné mlýny jsou v některých případech ve zcela nebo takřka kompletním, občas i technicky provozuschopném stavu jako technické památky ve správě muzeí, obcí nebo i nadšených soukromých majitelů. Na Moravě jsou to mlýny u obcí Kuželov, Velké Těšany, Hlavnice, Litultovice-Choltice, Rymice, Klobouky u Brna, Kořenec, Partutovice, Přemyslovice, Štípa a přenesený mlýn ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. V Čechách se největší část vybavení mlýna dochovala v Horním Podluží – Světlíku.
V posledních letech dokonce několik větrných mlýnů i přibylo. Podařilo se znovu postavit zchátralý dřevěný větrný mlýn u Starého Poddvorova na Hodonínsku, přibyl zděný mlýnek u ekologického hospodářství v Jindřichovicích pod Smrkem, probíhá záchrana polozříceného malého zděného mlýnku u Spálova na severní Moravě, a znovu roste doslova z vykopávek vzkříšený kamenný větrný mlýn u obce Jalubí nedaleko moravského Velehradu.
Méně šťastné „repliky“, jen laicky a pouze zvenčí připomínající podobu větrného mlýna, vyrostly jako „atrakce“ například u Bukovan nedaleko Kyjova (vlastně jde o rozhlednu s vnější podobou větrného mlýna, který na místě snad kdysi stával), pseudomlýn v pseudoskanzenu v Červeném Újezdu u Unhoště nebo větrný mlýn v chomutovském zooparku. Posledně jmenovaný, ač postavený s příspěvkem EU a údajně podle konkrétního vzoru z Německa, si také moc pochvaly od opravdových odborníků nezískal. Je dobré to vědět stejně jako to, že opravdové „větrníky“ i s jejich vybavením je možné vidět jinde.