Jaké „čtivo“ nabízí výsledky práce týmů z The Institute for Genomic Research (TIGER) a The Center for the Advancement of Genomics (TCAG)? Je to pohříchu „paperbackové“ vydání. Genom byl přečten asi 1,5 krát, to znamená, že jen některá místa byla přečtena opakovaně a je u nich jakás takás záruka, že neobsahují chyby. Shadowův genom je zatím přečten z 80%.

Na „reprezentativnější vydání“ psího geonomu si zřejmě budeme muset počkat až na konec roku, kdy má skončit americký státní projekt probíhající na University of California, University of Oregon, a Fred Hutchinson Cancer Research Center. Tam čtou genetici genom boxera jménem Tasha. Zatímco Venter volil pudla, protože ho má dona, státní tým si vybral boxera s ohledem na vysokou genetickou homogenitu tohoto plemene.

Výsledkům týmu genetika  Ewena Kirknesse přesto nelze upřít velký význam. V lidském genomu se zatím podařilo najít 24 567 genů (z předpokládaných 30 až 35 tisíc) a Shadow z nich s námi sdílí zhruba tři čtvrtiny, konkrétně 18 473, což je o něco více než myš (18 311). Na informace o řadě psích genů čekají netrpělivě lékaři. „Nejlepší přítel člověka“  sdílí se svým pánem  celou řadu dědičně podmíněných chorob, např. narkolepsii, degeneraci sítnice, hemofilii nebo  poruchy růstu kostí. Pes je také nejmnohotvárnější domácí zvíře – vyskytuje se v tak odlišných plemenech jako čivava či irský vlkodav, pekinéz či pitbull. Za těmito dramatickými rozdíly ve vzhledu i nátuře zřejmě stojí méně než 1% dědičné psí dědičné informace. Může se zdát málo, ale jen do chvíle než si uvědomíme, že rozmanitost dědičné informace celého lidstva  se pohybuje kolem  0,1%. Psi jsou tedy ve srovnání s člověkem, geneticky velmi „pestří“.

Malý genomický kvíz pro každého:


Shadow a …

.. Craig.

 Najděte 18 473 shodných míst (v dědičné informaci)