Že vám „zásluhy za produkci oxidu uhličitého“ moc neladí se závěry Mezinárodního panelu pro změny klimatu (IPCC), který vidí v producentech skleníkových plynů naopak zločince? To bude tím, že názor o spásném vlivu skleníkových plynů nezastává IPCC. Pokud si chcete u kamen nacpaných hnědým uhlím z Jiřetína připadat jako zachránci Země, musíte zalistovat ve vědeckém časopise Nature a najít si stať Thomase Crowleyho z University of Edinburgh a Williama Hydea z University of Toronto nazvanou „Transient nature of late Plestocene climate variability“.A rázem vám bude jasné, že jestli váš praděd založil doly a otec vlastní železárny, je vaše rodina dobrodějem lidstva a možná se na vás dostane, až se budou příště na Hradě zase rozdělovat medaile.
Crowley a Hyde vycházejí z toho, že po většinu existence pozemského života vládlo na Zemi podstatně teplejší klima, než je to dnešní. Poslední skutečně horké období začalo před 100 miliony roků a skončilo o 50 milionů let později. Na pólech tehdy nebylo po zalednění ani památky a nad rozsáhlými oblasti dnešní Ameriky, Evropy či Asie ležely šplouchaly vlnky mělkých moří. Klima ne nepodobné tropickému skleníku měly na svědomí skleníkové plyny, které se dostávaly velkém množství do atmosféry. Pak ale začala koncentrace skleníkových plynů v ovzduší klesat a s tím přišlo i ochlazení.
Podle Crowleyho a Hydea se na tom výraznou měrou podepsal vzestup Himaláje. Před 30 miliony roků už pokryl led Antarktidu a záhy zamrzla i Arktida. Před 2,5 miliony roků začaly divoké zvraty klimatu. Doby ledové se střídaly s teplejšími dobami meziledovými. Ledové doby, při kterých sever Evropy, Asie a Ameriky kryl čtyři kilometry tlustý ledovec, však byly čím dál chladnější. Návraty meziledových oteplení na sebe nechávaly stále více čekat. Podle Crowleyho a Hydea se schylovalo k superledové době. Země se mohla začít měnit na „sněhovou kouli“ během nejbližších 10 000 roků. Nastala by situace, jakou si naše planeta prožila před 700 miliony roků. Tehdy se Země proměnila na „sněhovou kouli“ a následující miliony let se dalo bruslit i na rovníku.
„Není to prokázané, ale je to rozhodně víc než jen zajímavý nápad,“ tvrdí Crowley o hrozbě doby superledové.
Naštěstí však lidstvo během posledního století napumpovalo do ovzduší tolik oxidu uhličitého, že jeho koncentrace dosáhla nejvyšších hodnot za posledních 800 000 roků. Tím jsme riziko proměny Země na sněhovou kouli nadobro zažehnali.
„Nemusíme se bát, že by nám v dohledné době takové trvalé, drastické ochlazení hrozilo,“ říká Crowley.
Pramen: Nature