Kritický manévr se odehrál v sobotu v odpoledních hodinách středoevropského času, kdy došlo k dlouhému 817 sekund trvajícímu zážehu raketového motoru kosmické sondy. Díky jeho úspěšnému provedení se Chandrayaan vymanil z gravitačního působení Země a přešel na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Stal se tak stala vůbec první indickou sondou, která nyní obíhá kolem jiného tělesa než je naše planeta.
Sonda se dostala na výstřednou dráhu s nejvzdálenějším bodem ležícím 7500 km a nejbližším 504 km od povrchu Měsíce. Jeden oběh kolem našeho souputníka trvá celých 11 hodin.
Sonda Chandrayaan 1 nebo-li v sanskrtu „měsíční loď“ odstartovala 22. října z kosmodromu Sriharikota na palubě rakety PSLV. Její putování k cíli nebylo přímočaré. Sonda začínala jako oběžnice Země, aby v následujícím období celkem pětkrát zapálila raketový motor v nejvzdálenějším bodě dráhy kolem Země, až se nakonec dostala do vzdálenosti 380 tisíc kilometrů od naší planety. A právě zde proběhl již zmíněný manévr, který dostatečně snížil rychlost sondy a umožnil gravitačnímu poli Měsíce, aby ji definitivně zachytilo.
Ač je nyní sonda již oběžnicí Měsíce, vyhráno ještě nemá. Jejím cílem je totiž kruhová dráha ve výšce 100 km nad povrchem. V následujících dnech bude proto její rychlost dále snižována, až nakonec klesne na požadovanou oběžnou dráhu. Následně dojde k uvolnění malé družice, která dopadne na měsíční povrch. To by mohlo nastat kolem 15. listopadu. Pád zhruba 30 kg vážícího tělesa bude trvat asi půl hodiny a během této doby budou přístroje pořizovat snímky povrchu, měřit výšku a zaznamenávat spektrální informace o složení povrchu. Data budou okamžitě odvysílána na mateřskou sondu, která je posléze předá na Zemi. Poté již bude zahájena nominální fáze výpravy.
Kosmická sonda byla vybudována za částku ekvivalentní 80 miliónům dolarů. V okolí Měsíce se připojí k již zde pracujícím sondám vyslaným v loňském roce Čínou a Japonskem. V příštím roce by se k nim měla přidat ještě americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter.
Na rozdíl od čistě národních projektů Číny a Japonska, nabídla Indie možnost účasti i zahraničním vědcům. Z celkem 11 přístrojů na palubě jich šest bylo vyvinuto přímo v Indii, další tři dodala Evropská kosmická agentura, dvojici přístrojů vyvinuli odborníci v americkém NASA a poslední přístroj dodali vědci z Bulharska.
Cílem sondy Chandrayaan je získat až dosud nejvíce detailní mapu chemického složení celého povrchu Měsíce, která bude ukazovat rozložení výskytu jednotlivých minerálů. Výzkumníci by také rádi na základě získaných dat sestavili trojrozměrnou mapu Měsíce.
Evropské spektrometry – rentgenový a infračervený – jsou založeny na stejných senzorech, jakými byla vybavena sonda Smart, která zanikla řízeným dopadem na povrch Měsíce v roce 2006. Vědci proto získají unikátní příležitost k pokračování průzkumu Měsíce stejnými prostředky. Zbývající evropský přístroj bude zkoumat interakci měsíčního povrchu s částicemi slunečního větru.
Americké přístroje jsou zaměřeny především na hledání výskytu vody uvnitř hlubokých kráterů v polárních oblastech. Jeden z nich bude po vodě pátrat prostřednictvím radarových odrazů, zatímco druhý bude zkoumat infračervená a viditelná spektra povrchu. Kromě toho rovněž poslouží k sestavení mineralogické mapy Měsíce.
Cílem bulharského příspěvku je studium radiačního prostředí v okolí sondy.
Tyto zahraniční přístroje dále doplňují zařízení indické produkce. Mezi nimi je například kamera, která pořídí detailní černobílou mapu lunárního povrchu, přičemž by měla být schopna zachytit nejmenší objekty o rozměrech zhruba 5 metrů. Indičtí vědci dále dodali spektrometry a též výškoměr pro topografický průzkum.
„Bylo snem indických vědců poslat družici k Měsíci a získat více dat o povrchu, minerálech a podobně,“ říká Madhavan Nair, ředitel Indian Space Research Organisation (ISRO). „Díky této misi se tento sen naplňuje.“
Zdroje: ISRO, Spaceflightnow.com