O.S.E.L. - Lososi zaneřádili aljašská jezera
 Lososi zaneřádili aljašská jezera
Když se někteří lososi vydají ze špinavého moře, přes ještě špinavější řeky do trdlišť, obsahují jejich těla až 2500 nanogramů PCB...



Česká trampská píseň zpívá o „lososu, co táhne bílou peřejí“ jako o synonymu přírodní nádhery a vrcholu romantiky. Ale tahy lososů dělají ekologům vrásky. Lososů ubývá, takže někteří už se dostali na seznam druhů  ohrožených vyhubením. Jejich záchrana není jednoduchá. Lososí plůdek odchovaný v sádkách nemá potřebné návyky. Neumí si najít ve volné přírodě dost potravy a při střetech s přirozenými nepřáteli je zoufale naivní. Z vysazených mraků plůdku přežívá v řekách jen nepatrný zbytek. Ten nadále ohrožuje znečištění řek. Řada škodlivin má hormonální účinky,  a tak se ukazuje, že samice připlouvající na trdliště k vytření jsou vlastně genetičtí samci „zženštilí“ notnou porcí neznámých „endokrinních disruptorů“, jak se odborně říká látkám z vnějšího prostředí narušujícím přirozené hormonální poměry v těle živočichů.

Teď se ale ukazuje, že některé lososy bychom asi raději migrovat neviděli, protože s sebou přinášejí jedovatý náklad polychlorovaných bifenylů (PCB).  Tyto látky produkované člověkem se dostávají do životního prostředí a značná část jich nakonec skončí v moři. Litr mořské vody proto obvykle obsahuje 1 nanogram PCB. Gram tuku v těle lososa může ale obsahovat až 2 500 nanogramů. Když se mraky těchto ryb vydají na cestu ze špinavého moře, přes ještě špinavější řeky do trdlišť v relativně čistých jezerech Aljašky, nesou si své PCB s sebou. Po vytření lososi hynou, jejich těla se rozkládají a PCB se uvolní do životního prostředí. Množství PCB v sedimentech osmi „panenských“ jezer přímo odpovídá množství lososů, kteří sem připlouvají se třít.


„Návrat lososů do jezer funguje jako biologická pumpa, která dostává PCB do jezer, kde mohou významně ovlivnit nejen lososí plůdek, ale i predátory, jako je medvěd, orel i člověk. Zatím nevíme, jestli PCB negativně působí na plůdek, ale je jasné, že PCB snižují jeho imunitní odolnost,“ říká autor studie E.M. Krümmel z University of  Ottawa.


Tah lososů byl vždycky zdrojem živin, které tyto ryby přinášely z mořských ekosystémů do ekosystémů sladkovodních. Organická hmota těl uhynulých lososů hrála v koloběhu živin významnou roli. Teď ale s našim přičiněním přírodu ohrožuje.



Losos nerka táhnoucí proti proudu řek do míst, kde zplodí nové lososí pokolení, je vlastně masovým transportem jedovatých PCB.



PCB uložené v těle lososů ohrožuje i tohoto medvěda, který loví táhnoucí ryby ve vodách aljašské řeky.


Autor: Jaroslav Petr
Datum:26.09.2003