Acanthamoeba (Foto: Dr Simon Kilvington, University of Leicester)

Měňavky Acanthamoeba žijí zcela běžně v půdě a často pronikají i do vody. Přežívají dokonce i v chlorované pitné vodě nebo ve vodě plaveckých bazénů. Většina z těchto mikroskopických prvoků se živí bakteriemi a nemá s člověkem mnoho společného. Některé druhy měňavek jsou však schopné vyvolat závažné infekce. Jednou z chorob vyvolaných měňavkami rodu Acanthamoeba je zánět rohovky oka. Zánět provázejí silné bolesti a při rozsáhlejším zasažení  rohovky hrozí nemocnému oslepnutí.  

Zvětšit obrázek

Basilio Valladares

„Zánět rohovky vyvolaný měňavkami se v posledních letech vyskytuje stále častěji,“ říká španělský odborník na tropické choroby Basilio Valladares z university v La Laguna na Kanárských ostrovech. „Je to logický důsledek toho, že stále více lidí nosí kontaktní čočky. Když se lidé koupou v bazénu s kontaktními čočkami nebo si vyplachují obaly na kontaktní čočky vodou z vodovodu, mohou se měňavky dostat na kontaktní čočky. S čočkami jsou pak  zavlečeny až do oka. Měňavky žijí v prostoru mezi okem a kontaktní čočkou. Běžné desinfekční roztoky, které se pro čištění kontaktních čoček používají, je nezahubí.“

Zhruba 85% všech lidí, kteří onemocní měňavkovým zánětem rohovky, nosí kontaktní čočky. Nebezpečné měňavky jsou však zřejmě mnohem rozšířenější. Valladares prověřil 90 kontaktních čoček a 153 obalů na kontaktní čočky od lidí, kteří neměli žádné příznaky zánětu rohovky. Ve dvou třetinách obalů a čoček odhalil prvoky Acanthamoeba. Třetina měňavek patřila k druhům vyvolávajícím závažné záněty rohovky. Riziko nákazy rostlo u čoček určených k dlouhodobějšímu opakovanému používání. Z čoček používáných dva roky byla měňavkami infikována většina.

Valladeresův tým sledoval také výskyt měňavek v kontaktních čočkách používaných obyvateli Skotska a zjistil, že riziko nákazy je tam podstatně nižší.

 

Pokročilý zánět rohovky způsobený acanthamoebou. Charakteristický je kruhový infiltrát. Rohovka se ztenčuje, nekrotizuje. (Kredit: Eyesurgeon)

„Je to zřejmě důsledek podstatně teplejšího klima na Kanárských ostrovech,“ říká Valladares.
Lékaři hledali  prostředky, které by návštěvníky Kanárských ostrovů před nebezpečnými  měňavkami chránily. Testovali antibiotikum ciprofloxacin a desinfekční prostředek chlorhexidin.  Zjistili, že oba prostředky měňavku spolehlivě hubí. Chlorhexidin je dokonce součástí roztoků určených pro uchovávání kontaktních čoček. Jeho koncentrace však nebyla dost silná na to, aby čočky před měňavkou spolehlivě ochránila.
„Návštěvníci Kanárských ostrovů jsou vystaveni vyššímu riziku zánětu rohovky vyvolaného měňavkami. Doufáme, že jim už brzy budeme moci nabídnout desinfekční roztoky, které je před tímto onemocněním uchrání,“ slibuje turistům Valladeres.

Zvětšit obrázek

Fiona Stapletonová z University of South Wales: „Nošení kontaktních čoček přes noc vystavuje uživatele zvýšenému riziku zánětu oční rohovky především v období, kdy lidé s nošením kontaktních čoček teprve začínají“.

Nový typ čoček a infekce

Britští a australští oční lékaři testovali riziko infekce oční rohovky u lidí, kteří nosí kontaktní čočky vyrobené z nových silikonových gelů. Tyto čočky lépe propouštějí kyslík k povrchu oka a díky tomu by měla být rohovka odolnější k mikrobům. Výsledky studie zveřejněné v lékařském časopise Ophtalmology tento předpoklad nepotvrdily.

Nový typ čoček sám o sobě před oční infekcí neochrání. Při denním nošení postihla infekce 5 z 10 000 uživatelů. Při nošení přes noc stoupl výskyt infekce na 15 nemocných na 10 000 uživatelů. Zdá se, že omezený průnik kyslíku kontaktní čočkou není hlavní rizikový faktor pro oční infekci. Do hry vstupují další významné vlivy. Může to být zpomalený pohyb slz mezi okem a kontaktní čočkou.

Lékaři nevylučují, že pod kontaktní čočkou je narušena obnova rohovky. Svou roli sehrává i zkušenost s nošením kontaktních čoček.