Více než rok trvalo preparátorům zkamenělin, kterými byl C. Frederick Mullison z Akademie ve Philadelphii a Bob Masek z University of Chicago, než odhalili, důkladně prozkoumali a pečlivě zakonzervovali jemné detaily zkamenělých koster hlavy zvláštního tvora, o kterém zevrubně informoval i Osel v článku: Tiktaalik dobyvatel souše. Veřejnost může vidět odlitky a rekonstrukce Tiktaalik roseae ve stálé expozici v muzeu Akademie věd.
Nový výkum vrhl detailní pohled na kostru hlavy tvora s vědeckým názvem Tiktaalik roseae, dochovaného v podobě 375 milionů let starých zkamenělin. Zkoumání potvrdilo, že tento živočich představoval důležitý mezistupeň v evolučním přechodu od ryb k obratlovcům kráčejícím po zemi.
Výsledky této studie, publikované v časopise Nature, jasně ukázaly, že přechod živočichů z vodního prostředí na suchou zem v sobě zahrnuje celý rozsáhlý soubor morfologických změn, a to nejenom vznik končetin, ale také změny vnitřní kostry hlavy a její pohyblivost.
„Velmi dobře zachovalé fosilie druhu Tiktaalik roseae, které byly objeveny před několika lety, mají pro evoluční biology z hlediska pochopení vývoje čtvernožců na Zemi stejný význam, jako měla rosettská deska při rozluštění staroegyptských hieroglyfů pro egyptology,“ prohlásil H. Richard Lane, programový ředitel v Division of Earth Sciences National Science Foundation (NSF), která financovala výzkum.
Tým, který spoluvedl Ted Daeschler z Academy of Natural Sciences in Philadelphia, objevil fosilie Tiktaalik roseae v roce 2004 ve skalách z devonského období na Ellesmere Island voblasti Nunavut v severní Kanadě, více než 1100 kilometrů za polárním kruhem. Toto stvoření bylo velkým vodním dravcem se zploštělou hlavou i tělem. A místo, kde byla tato zkamenělina objevena, naznačuje, že jde o zvíře, které žilo na dně mělkých vod a možná na krátkou dobu vystupovalo i mimo vodu.
Tiktaalik roseae má na lebce, krku i žebrech znaky, které jsou sdílené s ranými čtyřnožci, a další, které má společné s rybami, jako jsou například šupiny a paprsčité ploutve. Paleontologové tvrdí, že tato skládanka různých znaků tvoří učebnicový příklad zkameněliny takzvaného přechodného článku. Není to jen obyčejná lakoploutvá ryba, ale její stavba lebky je již v mnohém podobná obojživelníkům a plazům.
Jason Downs, vědec z Academy of Natural Sciences a hlavní autor zprávy, řekl: „Zkoumání kostry hlavy dále potvrzuje zařazení živočicha Tiktaalik roseae jako mezičlánku mezi rybami a čtvernožci.“ „Mozkovna, patro a žaberní oblouky Tiktaalika pomáhá odhalit podstatu evoluční změny v této části kostry,“ řekl Downs. „Vidíme, že znaky lebky, které se kdysi spojovaly se suchozemskými živočichy, byly ve skutečnosti prvními adaptacemi na život v mělké vodě.“
„Postupný evoluční přechod od ryb ke čtyřnožcům a přechod od vodního k suchozemskému životnímu stylu vyžadoval více než jen vývoj končetin,“ řekl Daeschler. „Hlava těchto zvířat získala během tohoto přechodu pevnější stavbu a ve stejnou dobu také větší pohyblivost vzhledem k tělu.“
Trendy v utváření hlavy zahrnovaly také zploštění lebky a prodloužení čenichu. Využití dobře dochovaných vzorků Tiktaalik roseae pomáhá výzkumu dokumentovat relativní načasování jednotlivých kosterních změn spojených se změnami v tvaru lebky.
„Byli jsme zvyklí uvažovat o tomto přechodu ve tvaru krku a lebky, jako o rychlé události, převážně proto, že chyběly informace o zvířatech přechodného období,“ řekl Neil Shubin z University of Chicago, který spoluvedl tým, co objevil Tiktaalik roseae. „Tiktaalik elegantně vyplňuje morfologickou propast a pomáhá vyřešit pochopení tohoto složitého přechodu.“
Zdroj: National Science Foundation