Vědci z Human Nutrition Research Center on Aging (HNRCA) analyzovali vzorky krve a moči od účastníků studie, kteří po dobu jednoho měsíce konzumovali tři odlišné diety, přičemž všechny obsahovaly stejné množství kalorií. Studie byla křížovým, randomizovaným klinickým pokusem. To mimo jiné znamená i to, že všechny pokusné osoby absolvovaly každou dietu v náhodném pořadí.
Úprava stravovacího režimu spočívala v přidání části kalorií ve formě „plné dávky“ (73 gramů denně) mandlí do jedné diety, „poloviční dávky“ mandlí s doplněním kalorií dávkou čajového pečiva ve druhé dietě a kontrolní skupina měla kalorie doplněny pouze formou čajového pečiva. Účastníci pokusu konzumovali po celou dobu testů nízkotučnou dietu, přičemž jim bylo doporučeno, aby se snažili o udržení své tělesné hmotnosti a dodržovali svůj běžný pohybový režim během každé fáze testu.
Výzkumníci si v této studii dali za cíl prověřit antioxidační účinky mandlí a jejich možné využití k boji s oxidativním stresem. Ke studiu míry oxidativního stresu se dají s výhodou použít některé sloučeniny detekovatelné v organismu, jejichž koncentrace vlivem tohoto procesu stoupá a které označujeme jako biomarkery.
Malondialdehyd
Jednou z velmi důležitých reakcí typických pro oxidativní stres organismu je oxidace polynenasycených mastných kyselin, takzvaná lipoperoxidace. Pro buňky každého živého organismu je tato reakce značně destruktivním procesem, který přímo napadá fosfolipidy buněčných membrán, přičemž vznikají velmi reaktivní druhotné metabolity narušující další, a pro fungování organismu nezbytné, biomolekuly. Toxické jsou zejména některé aldehydy, které mají tu negativní vlastnost, že se navazují na vybrané proteiny, čímž dochází ke změnám vlastností buněčných membrán, což může vést až k postupnému odumírání buněk. Vzhledem k tomu, že volné radikály mají v organismu velice krátkou životnost, jsou jako biomarkery oxidativního stresu běžně používány produkty oxidace vyvolané těmito volnými radikály a jedním z nich je např. malondialdehyd (MDA).
Zvýšená hladina MDA souvisí s celou řadou onemocnění od aterosklerózy přes cukrovku, zhoubné nádory, kardiovaskulární choroby, infekční nemoci, choroby ledvin a trávicího traktu.
Po vyhodnocení získaných výsledků tým vědců zjistil, že po období, kdy dobrovolníci jedli dietu s plnou dávkou mandlí, byla koncentrace MDA v krevní plasmě významně snížena – ve srovnání s hodnotou před zahájením testu klesla koncentrace jejich MDA o 19 procent.
Isoprostan
Isoprostan vzniká v organismu neenzymatickou oxidací membránové kyseliny arachidonové volnými radikály, a z toho důvodu je isoprostan dalším významným markerem oxidativního stresu.
V porovnání s kontrolním obdobím klesl obsah isoprostanu v moči sledovaných osob o 27 procent v obou testovacích obdobích, tedy v době, kdy byly do dietního režimu účastníků pokusu zařazeny mandle.
To poukazuje na příznivé účinky konzumace mandlí projevující se poklesem úrovně důležitých biomarkerů oxidativního stresu majících úzký vztah k mnoha chorobám.
I když tato studie prezentuje antioxidační prospěšnost konzumace mandlí, tak je potřeba uskutečnit další výzkumy, aby se vneslo světlo i na vlastní příspěvek vitaminu E a dalších polyfenolických složek, jakými jsou například flavonoidy, nacházející se nejen v mandlích. Mezi antioxidanty patří i další vitaminy A, C, K, provitamin A, koenzym Q10, stopové prvky (selen, zinek), významnou antioxidační aktivitu má i samotná strava bohatá na ovoce a zeleninu.
Studie, vedená vědci financovanými Agricultural Research Service, Almond Board of California a Canada Research Chair Endowment, která byla zveřejněna v renomovaném dietologickém časopise Journal of Nutrition, neprokazovala, jaké minimální množství mandlí musí být obsaženo v dietě, aby vedlo k těmto biologickým účinkům. Jisté je, že mandle jsou nejen díky svým antioxidačním účinkům součástí zdravé výživy.