V oku malé akvarijní rybky zebry (danio rerio, žije v Austrálii mezi korály) byl před nějakou dobou nalezen zvláštní typ buněk, které jsou velmi důležité při regeneraci sítnice rybky a obnovují vidění i po rozsáhlých poškozeních.
Vědci se domnívají, že tento typ buněk (Müllerovy gliální buňky) budou moci využít při léčení různých nemocí u lidí. V srpnu 2007 o tom vědci publikovali článek v časopise Stem Cells (Kmenové buňky). Poškození sítnice způsobuje u lidí většinu případů slepoty. Patří mezi ně makulární degenerace, zelený zákal nebo nemoci zraku způsobené cukrovkou. Z těchto buněk byli výzkumníci schopni vyvinout in vitro buňky všech typů neuronů, které se nacházejí v sítnici.
Na pokusných zvířatech lze vyvolat různé nemoci. Těmto zvířatům pak říkáme modely nemoci. Na krysích modelech různých nemocí sítnice putovaly tyto buňky do příslušných míst a převzaly vlastnosti okolních neuronů. Výzkumníci se nyní soustřeďují na vývoj této metody i pro lidské oko. Kromě pěstování buněk v laboratoři a jejich transplantaci do oka se vědci pokoušejí “přesvědčit” naše oči také k tomu, aby se samy opravovaly vlastními buňkami.
Müllerovy buňky s vlastnostmi kmenových buněk mohou obnovit zrak někomu, kdo jej ztratil v důsledku nemoci nebo poškození. Vlastní buňky mají velkou výhodu oproti buňkám dárce. Nemusí překonávat imunitní systém a snižují tak pravděpodobnost odmítnutí léčby.
Přestože Müllerovy gliální buňky jsou přítomny v lidském oku, není jasné, zda sítnici opraví. Vědci nevědí, jaký mechanismus brání tomu, aby se buňky dělily a replikovaly. Úkolem je nyní zjistit, které mechanismy brání regeneraci. Jakmile se to zjistí, bude léčba na dosah ruky. Výzkumníci doufají, že použitelné výsledky při aplikaci vlastních buněk pacienta budou mít k dispozici do pěti až deseti let. Při druhém postupu, totiž při použítí buněk dárce, je nutné překonat obrannou reakci vlatního těla (imunitní systém) a vývoj takové terapie může trvat podstatně déle.
Jaký je stav asi tak jeden rok po tomto průlomovéhm objevu? Prozatím nebyla vytvořena žádná terapie vhodná pro lidi. Sítnice oka je složitá, obtížně přístupná nervová tkáň. Získané výsledky jsou velmi variabilní. V současné době se zkoumají podmínky, za nichž mohou kmenové buňky přežít v nemocné sitnici. Cíl, vyvinout terapii některých forem slepoty do deseti let, se nicméně zdá být reálný.ˇ