Japonští vědci ohlásili další zázračnou transmutaci biologického kamene mudrců, jak se někdy také v nadsázce říká embryonálním kmenovým buňkám (ESC). Nedávno ohlásili vědci proměnu myších ESC na buňky podobné vajíčkům. Teď hlásí Japonci proměnu ESC na spermie. Podle zatím velmi kusých zpráv pěstoval tým vědců vedený Tošijakim Nocem myší ESC spolu s jinými buňkami produkujícími bílkovinu označovanou jako BMP4, o níž je známo, že ve varlatech zajišťuje vznik samčích pohlavních buněk. Povedlo se jim nastartovat proměnu ESC na samčí pohlavní buňky, ale rozhodně nevypěstovali plnohodnotné spermie. Podstatnou část „výroby“ museli svěřit varleti dospělého myšáka, do nějž vpravili buňky napěstované z ESC. Ve varleti doběhl proces až do konce a vznikly spermie.
Je namístě zdůraznit, že varle umí vyrábět spermie z dodaných buněk, jež stojí na samém počátku tvorby spermie (z tzv. spermatogonií). Už delší dobu se ví, že transplantace spermatogonií do varlete, jehož tvorba spermií byla zastavena, vyústí v obnovu tvorby spermií. Platí to dokonce i o spermatogoniích blízce příbuzných druhů. Když se např. do varlete myši vnesou spermatogonie potkana nebo křečka, produkuje pak myšák spermie cizího živočišného druhu.

Výhled na tvorbu pohlavních buněk (vajíček i spermií) z ESC by mohl odstavit na vedlejší kolej pokusy o tzv. reprodukční klonování, tedy o tvorbu lidských klonů, jejichž údajné narození ohlášené obskurní firmou Clonaid vzrušilo svět na konci roku 2002. Z tělní buňky neplodného člověka by spojením s vajíčkem zbaveného vlastní dědičné informace vzniklo embryo a z něj by lékaři vypěstovali ESC. Z ESC by pak vznikaly potřebné pohlavní buňky, jež by mohly být použity pro „oplození ve zkumavce“. I neplodní lidé bez „náznaku“ pohlavních buněk v těle by se tak dočkali dítěte vzniklého oplozením vajíčka spermií a kombinujícího dědičné vlohy obou rodičů.

Vše samozřejmě vázne na tvorbě zcela plnohodnotných pohlavních buněk z ESC, což je navzdory avizovaným úspěchům stále ještě hudba daleké budoucnosti. Zatím tedy zbývá dost prostoru i pro ty, kdo chtějí pokoušet reprodukční klonování člověka. V těchto dnech oznámil americký lékař řeckého původu Panayiotis Zavos, že je připraven přenést lidské matce první embryo vytvořen klonováním. Přenos embrya byl plánován na červenec, ale potenciální matku klonu údajně stihly blíže neurčené zdravotní komplikace. Do října roku 2003 by měl ale přenos v každém případě proběhnout.

Samozřejmě se opět otevírá otázka, nakolik budou lidskému klonu hrozit zdravotní úhony, jaké obvykle postihují klony zvířat. Zavos tvrdí, že jeho tým důkladně „trénoval“ tím, že přenášel lidské buňky do „vyprázdněných“ vajíček skotu. Prý neměl žádné problémy. Tomu se nelze divit, protože tyto „hybridní“ klony nechávali Zavos a spol. vyvíjet jen týden do stádia, kdy se embryo ještě ani nespojuje s tělem matky. To je pro klony relativně nejsnazší období života. Chleba se začíná lámat právě ve chvíli, kdy zárodek potřebuje spojení s dělohou a musí s matkou spoluvytvářet placentu. Také Zavosovo tvrzení, že nedovolí, aby bylo matce přeneseno embryo, které by mělo nějaký genetický defekt, vzbuzuje jen hořký úsměv. Zavos musí vědět, že slibuje něco, co nemůže garantovat nikdo na světě. Tak dobře lidskou dědičnou informaci ještě neznáme a ani nejsme schopni si ji s takovou důkladností v embryu „zkontrolovat“.





Panayiotis Zavos – muž, který chce klonovat člověka. Na rozdíl od šarlatánů z firmy Clonaid Zavos nemluví jen tak do větru.





Lidské embryonální kmenové buňky (okrouhlé světlejší shluky) jsou obrovským příslibem pro nejrůznější odvětví medicíny. Bude k nim patřit i léčba neplodnosti?





„Ke spermiím cesta dlouhá…“ tak by šlo asi glosovat pokusy o pěstování samčích pohlavních buněk v laboratorních podmínkách z embryonálních kmenových buněk.