V průběhu posledních třech desetiletí opustilo mnoho latinskoamerických pěstitelů kávy tradiční techniku pěstování kávovníků ve stínu, při kterém tyto rostliny rostou pod ochranou korun rozličných stromů. Ve snaze zvýšit produkci kávy se velká část výměry přeměnila na „sluneční kávovníkové plantáže“, což znamenalo i radikální „průklest“ nebo úplné odstranění stínících korun stromů.
Farmy, na kterých jsou kávovníky pěstovány tradičním způsobem ve stínu podporují biodiversitu tím, že poskytují životní prostor ptákům a dalším zvířatům. Tyto rostliny také vyžadují mnohem méně přídavků syntetických hnojiv, aplikace pesticidů a herbicidů, než jak tomu je u plantáží vystavených slunečním paprskům.
V říjnovém vydání časopisu BioScience tvrdí výzkumníci z University of Michigan, že pěstování rostlin ve stínu vysokých stromů také poskytuje kávovníkům ochranu během extrémního průběhu počasí, jakým je například mimořádné období sucha nebo velmi silná bouře. To je dalším důležitým faktorem pro úspěšnost pěstitelů, jestliže vezmeme v úvahu, že klimatické modely předpovídají, že extrémní průběh počasí bude v následujících desetiletích stále běžnější.
Vědci z University of Michigan proto varují latinskoamerické farmáře před možnými riziky spojenými s „intenzifikačními programy“ využívanými při pěstování kávy – což je soubor technologií, které zahrnují redukci korun „krycích“ stromů a použití vysoko výnosných druhů kávovníků, které rostou nejlépe na přímém slunci – a naléhají na ně, aby zauvažovali o „zelenější“ alternativě: pěstování tradičních druhů kávovníků rostoucích ve stínu.
„Toto je varování proti pokračování trendu vedoucímu směrem k intenzivnějším systémům produkce,“ řekla jedna z autorek Ivette Perfecto ze School of Natural Resources and Environment z University of Michigan. „Stínění kávovníků je v podstatě ideálním postupem, protože takto vytvořený stín ochraňuje pěstitelský systém před negativním vlivem extrémního průběhu počasí v důsledku klimatických změn a zároveň také chrání biodiversitu celého ekosystému.“
Perfectová studovala biodiverzitu na latinskoamerických kávovníkových plantážích dvacet let. Hlavní autorkou dokumentu v BioScience je Brenda Lin, která ve své doktorské disertaci z roku 2006 zkoumala variabilitu mikroklimatu v různě stíněných podmínkách na mexických kávovníkových plantážích.
V Latinské Americe postrádá většina kávovníkových plantáží závlahový systém – pěstitelé se spoléhají pouze na déšť – což činí pěstované rostliny zvláště zranitelné suchem a vlnami horka, to je z globálního hlediska velmi důležité, když si uvědomíme, že živobytí více než sta milionů lidí na celém světě je spojeno s produkcí kávy.
Práce Linové v jižním Mexiku ukázala, že farmy, které využívají pěstování rostlin ve stínu, mají větší dostupnost vody než farmy „na slunci“, částečně v důsledku nižšího podílu odparu z kávovníků a půdy. Více stínu také redukuje nepříznivý vliv maximální teploty mezi desátou hodinou dopoledne a druhou hodinou odpoledne, kdy jihomexické kávovníky prodělávají nejvyšší teplotní stres.
Stromy poskytující kávovníkům stín pomáhají tlumit škodlivé účinky sucha a vln horka (optimální teplotní rozmezí pro růst běžných arabských kávovníků je od 18 do 21 stupňů Celsia) udržováním chladného a vlhkého mikroklimatu pod svými korunami. Stínící stromy také fungují jako větrolamy během bouří a pomáhají omezovat odtok vody z plantáží a erozi.
Na závěr Brenda Lin dodává: „Měli bychom proto co nejvíce využívat služeb, které ekosystémy přirozeně poskytují, a použít je nejenom k ochraně živobytí pěstitelů.“
Zdroj: University of Michigan