Kontaminace půdy je zejména v některých oblastech velmi závažným problémem životního prostředí. Fytoozdravování je metodou, při které je při obnově poškozeného a degradovaného životního prostředí využíváno rostlin, jejímž cílem je eliminace nebo alespoň výrazné omezení jedovatosti znečišťujících látek vedoucí k ozdravení půdy.
Stanovení rostlinné tolerance zinku, olova a kadmia u domácích druhů rostlin na znečištěných půdách a jejich souvislost s fytoextrakcí těžkých kovů (Assessment of Zn, Pb and Cd tolerance in native plant species from contaminated soils and its implications for heavy metal phytoextraction), je názvem práce, které se věnovala doktorka Oihana Barrutia Sarasua. V rámci svého výzkumu provedla sérii studií, jejichž cílem byl výběr takových rostlinných druhů, které mají velký potenciál při fytotechnologiích obnovujících kvalitu půdy kontaminované těžkými kovy, jakými jsou například zinek, olovo a kadmium. Tyto fytotechnologie jsou založeny na specifické schopnosti určitých rostlinných systémů tolerovat přítomnost těžkých kovů v půdě a ovlivnit jejich množství nebo mobilitu, jde například o fytostabilizaci (vstřebávání a ukládání kovů v kořenech nebo jejich fixaci v okolní půdě) nebo o fytoextrakci (vstřebávání a ukládání znečišťujících látek v povrchových pletivech rostlin).
Rostliny umí dobývat těžké kovy
Velká rozmanitost rostliných druhů vyskytujících se na půdě v okolí opuštěných důlních zařízení je důležitým faktorem v tomto typu studie, což je dáno tím, že pokud se tyto rostliny přirozeně objevují na narušené půdě, tak je umožněn výběr druhů s vysokým potenciálem pro fytoobnovu. Z ekologické perspektivy, vědecko-technického i ekonomického hlediska je tedy důležité ochraňovat a studovat i tato prostředí a rostliny, které se na nich výhradně vyskytují.
Pro tento výzkum byla vybrána populace šťovíku kyselého (Rumex acetosa) v oblasti Lanestosa, což bylo dáno tím, že tato oblast je místem, které v sobě spojuje ideální vlastnosti pro uplatnění fytotechnologie při obnovení rostlinného krytu v prostředí s vysokým obsahem těžkých kovů, stejně jako fytoextrakce těchto kovů, například zinku, z kontaminovaných půd. Tento rostlinný potenciál může být ještě navíc optimalizován vhodným hnojením, které dodá do těchto půd chybějící živiny pro lepší růst rostlin.
Životní prostředí je důležité
Tato studie také porovnávala populace šťovíku z rozdílných prostředí. Konkrétně se zaměřila na rozdílnou toleranci šťovíku k těžkým kovům a na jejich schopnost extrakce těchto znečišťujících látek z půdy. Tímto způsobem bylo pozorováno, že šťovík z oblasti Lanestosa byl tolerantnější ke kovům přítomným v jeho životním prostředí – kadmiu a zinku především – než u populace sice stejných druhů šťovíku, ale pocházejících z nekontaminovaného prostředí v lokalitě Larrauri. Populace z oblasti Lanestosa předvedla vysokou schopnost fytoextrakce zinku a kadmia a vysokou toleranci vůči těmto kovům, což z nich dělá velmi užitečný nástroj pro programy ozdravení půdy od takového znečištění.
Podobně byla studována jedovatost, kterou tyto těžké kovy působí na rostliny, a výsledky ukazují, že fytotoxicita se mění v závislosti na fungování studované populace a použitém kovu. Hlavními příznaky otrav vyvolaných těžkými kovy bylo u těchto rostlin omezení růstu, pokles úrovně pigmentů zodpovědných za fotosyntézu a indukci antioxidantů a sloučenin ochraňujících rostliny před poškozením slunečním zářením.
Užitečné fytotechnologie
Obrovská schopnost šťovíku kyselého přizpůsobit se i velmi rozmanitému okolnímu prostředí, znalost systémů jeho růstu a údržby a jeho veliký potenciál pro tvorbu biomasy, přispívá k mimořádné využitelnosti tohoto druhu ve fytotechnologiích pro obnovu životního prostředí zamořeného těžkými kovy.
Jedinečné a mimořádné znaky prostředí, která jsou v současnosti ohrožena kontaminací těžkými kovy, ať už z přírodních důvodů nebo v důsledku lidské činnosti, jakým jsou například “odkazy” průmyslové minulosti, zdůrazňují důležitost a naléhavost aplikace účinných postupů, jež povedou k ochraně biodiverzity a endemických organismů, které jsou v těchto lokalitách doma.
Zdroj: Basque Research