Vliv násilí ve sdělovacích prostředcích na chování je nejenom zajímavou psychologickou otázkou, ale také důležitým problémem týkajícím se zásad slušnosti a společného soužití i veřejného zdraví. V nové studii, objevující se v Perspecitves on Psychological Science, časopise Association for Psychological Science, zkoumali psychologové Seymour Feshbach z University of California v Los Angeles a June Tangney z George Mason University, jaký byl vliv násilnických televizních programů na závadné chování u dětí z odlišných etnických skupin.
K prozkoumání této spojitosti vedli psychologové studii, která hodnotila zvyklosti při sledování televize, inteligenci a chování u dětí ve 4., 5. a 6. třídě. K odhadu těchto ukazatelů vyplnili rodiče a učitelé těchto dětí dotazník o chování dětí, kde byla detailně rozebírána dětská agresivita, trestné jednání a krutost. Děti podstoupily IQ testy a vyplnily dotazníky určující jejich sledování televizních programů (které byly později výzkumníky rozčleněny na násilnické nebo nenásilnické), které sledovaly v průběhu sedmidenního období.
Výsledky ukázaly kladnou korelaci mezi množstvím sledovaných násilnických pořadů v televizi a špatným chováním u bělošských chlapců i dívek a afroamerických dívek. Je zajímavé, že i když byla objevena korelace mezi sledováním násilnických pořadů v televizi a horšími školními výsledky u afroamerických chlapců, přesto tito chlapci nevykazovali zvýšenou agresivitu nebo nižší IQ.
Autoři spekulují o tom, že by pro afroamerické chlapce mohlo sledování televize (včetně násilnických programů) hrát odlišnou roli než pro bělošské děti a afroamerické dívky. Výzkumníci k tomu poznamenali: „Data ukazují na možnost, že účinek sledování zápasů, fyzických útoků a agrese v televizi může být podobný i na afroamerické chlapce. Ale třeba sledování televizního pořadu, kde je násilné chování potrestáno, může potlačovat agresi do větší míry právě u afroamerických chlapců. Ale ať už je to jak chce, vyžaduje to další pokračování výzkumu, aby se dokonale prověřil vliv a účinky sledování agrese v televizi na afroamerické chlapce.“
Autoři také naznačují, že když studují účinek televizního násilí na agresi diváků, tak si výzkumníci a politici musí uvědomit, že „je potřeba více obecného povědomí o účincích působení televizního násilí, toho povědomí, které bere do úvahy osobní rozdíly, etnické rozdíly, sociální kontext, ve kterém je televize sledována, odlišnost v dramatických souvislostech a dalších potenciálně významných faktorů.“ˇ