Nová fosílie pocházející z ostrova Sheppey dává pojmu „matka husa“ zcela nový obsah. V zářijovém čísle časopisu Palaeontology byla popsána lebka patřící jedinci z rodu Dasornis, ptáků s kostěnými zuby z čeledi Pelagornithidae, která byla objevena v londýnském jílu, jenž se nachází pod většinou Londýna, Essexu a severního Kentu v oblasti jihovýchodní Anglie.
Výskyt pozůstatků ptáků s kostěnými zuby byl na tamějších nalezištích opakovaně zaznamenán již dříve, ale nejnovější je nález jedné z nejlépe dochovaných lebek, která zachovává dosud neznámé detaily z anatomie těchto podivných stvoření.
S pětimetrovým rozpětím křídel byli tito obrovští ptáci svým způsobem života velmi podobní albatrosům. Albatros má největší rozpětí křídel ze všech v současné době žijících ptáků, ale ti z rodu Dasornis ho měli ještě asi o metr větší. Navzdory těmto podobnostem poslední výzkum naznačil, že nejbližší žijící „přízeň“ ptáků rodu Dasornis a jejich dalších zkamenělých příbuzných jsou kachny a husy.
„Představte si ptáka podobného mořské huse, a to téměř velikosti malého letadla. Podle dnešních standardů byla tato stvoření pěkně podivná, ale snad nejdivnější na nich bylo, že měla ostré, zubům podobné výrůstky podél hrany zobáku,“ vysvětluje autor zprávy Gerald Mayr, odborník na paleoornitologii na German Senckenberg Research Institute.
Podobně jako všichni ptáci žijící v současnosti, měli i ti z rodu Dasornis zobák tvořený keratinem, tedy stejnou látkou, kterou obsahují naše vlasy a nehty, ale navíc měli tito tvorové kostěné „pseudozuby“. Žádný z žijících ptáků nemá pravé zuby, které by byly tvořené sklovinou a zubovinou – jejich vzdálení předci o ně přišli před více než stovkou miliónů let, pravděpodobně proto, aby jim jejich hmotnost neztěžovala létání. Ale rod Dasornis byl mezi ptáky jedinečným právě v tom, že si vývojem těchto kostěných špiček znovu vytvořil tyto struktury, podobné zubům.“
Ale proč měl Dasornis tyto pseudozuby? „Je to spojeno s jejich potravou,“ říká Mayr. „Tito ptáci pravděpodobně létali nad mořem a chytali během letu ryby a možná i chobotnice. Pouze s obyčejným zobákem by bylo těžké, aby dokázali kořist udržet, a tyto pseudozuby se tedy zřejmě vyvinuly proto, aby jim potrava nevyklouzávala ze zobáku.ˇ
Zdroj: Senckenberg Research Institute and Natural History Museum