Protilátky o kterých v tomto pokusu šlo, bylo kolostrum skotu. Nešlo o běžné kolostrum ale o kolostrum produkované vakcinovanými krávami. Rokka studovala účinek protilátek na výskyt infekcí zažívacího traktu a infekce Escherichia colli. Modelovými zvířaty byla telata. Skot, stejně jako lidé a mnoho dalších druhů savců hostí Helicobacter pylori, jež má na svědomí žaludeční vředy a rakovinu žaludku. Testy účinku protilátek probíhaly nejen na telatech ale též na myších. Pokus vycházel z dávno známé záležitosti, že totiž vakcinace specifickými patogeny navozuje tvorbu příslušných protilátek. Ty se objevují v krvi a spolu s krví se dostávají též do mléka. Největší koncentrace protilátek v mléce je krátce po porodu. Takovému mléku se říká kolostrum, nebo také mlezivo.
Pokusy ověřily, že látky z kolostra zastavují činnost helicobakterií a také těch mikrobů, co mají v popisu práce způsobovat zubní kazy. S vidinou využít ochranný účinek těchto látek u člověka, zkoumal se jejich účinek na myších. Protilátky nebyly schopné samy zvládnout infekci, která u zvířat již propukla ale při použití v kombinaci s antibiotiky byl jejich účinek nesporný i v případech kdy se jednalo již o léčbu chorobného stavu. Podobně významný byl účinek laktobacilů získaných kvašením. Zcela nejlepší bylo oba produkty použít současně (laktobacily i protilátky). Takový přístup eliminoval colibakterie z krve. Efektivně také ochránil před infekcí Streptococcus mutans, jež způsobuje například zubní kazy. Požití takových protilátek zabraňovalo uchycení Helicobacter pylori na slizniční buňky, takže lze říci, že chrání před vředovou chorobou a jí způsobenou rakovinou. Jednoznačný prospěch takové prevence se projevil i u zánětlivých procesů.
Praktický závěr z toho vyplynuli pro chovatele skotu. Kolostrum od krav mohou přídavkem laktobacilů zkysat a tento proces nikterak neubere produktu „na síle“. Laktobacily mléčným kvašením zabrání rozvoji jiné mikloflóry, která by prospěšné protilátky mohla rozložit. Celý proces lze snadno provést obyčejnou tekutinou z kysaného zelí. Prodlouží to trvanlivost mleziva, jež lze použít u telat, jimž z nějakých důvodů jejich vlastní matky mlezivo neposkytly. A je vcelku jedno, zda to bylo z důvodu odmítnutí (například pro bolestivot při sání v důsledku zánětu mléčné žlázy, úhynu matky, nebo když vlastní matka mléko nespustila). Pokus také ukázal, že kombinace s laktobacily je pro mladý organismus vhodnější, než mlezivo samotné. Laktobacily mají na žaludeční trakt rovněž prospěšný efekt. Pokusy na myších svědčí o obecné platnosti a možnosti aplikace takové metody na další živočišné druhy.
O budoucnosti takových metod svědčí pokusy prováděné např. firmou Hematech Inc., která již s produkcí protilátek skotu pro oblast humánní medicíny má zkušenosti. V případě Hematech Inc. jsou sice producentem protilátek také krávy, ale jde o zvířata, jimž jsou jejich vlastní geny pro tvorbu protilátek poničeny. Místo nich jim genetici vložili do genomu úseky z lidských chromozomů . To zaručí, že výsledným produktem jsou protilátky lidské. Není třeba zdůrazňovat, že protilátky našemu tělu vlastní, jsou lepší. Například proto, že nám na ně nemohou vzniknout alergie.