Pryč jsou ty staré dobré časy, kdy sedlák znal všechny své krávy jménem a věděl o každém jejich zakašlání, zakulhání či nechutenství. Na dnešních farmách dojených krav, s obrovskou produktivitou práce a velikou koncentrací stovek a tisíců zvířat, to už ani není možné. Proto lidem musejí pomáhat technické prostředky měřící všechno možné, co se dá efektivně využít k řízení chovu – od měření nádoje jednotlivých krav v moderní dojírně, přes stanovení vodivosti mléka až po zjišťování pohybové aktivity krav. To všechno dohromady generuje spoustu dat, která musejí shromažďovat počítače a vyhodnocovat sofistikované programy. Chov dojených krav byl ekonomickým tlakem na cenu produktu – mléka – dotlačen do dnešní podoby jakéhosi „mléčného průmyslu,“ kde zůstává jen málo času a prostoru na individuální péči o zvířata. A tak se občas může stát, že se přehlédnou první příznaky některé z nemocí nebo metabolické poruchy, například bachorové acidózy.
Předcházení některým problémům může zabezpečit malý senzor umístěný v kravském bachoru, který monitoruje zdravotní stav zvířete a při změně běžných hodnot vydává včasnou výstrahu. Systém měří pH a teplotu uvnitř bachoru. Naměřené hodnoty jsou bezdrátově přenášeny ze zapouzdřené měřící sondy do externího přijímacího modulu v obojku zvířete, odkud je sítí senzorů, okolo kterých kráva prochází, posílána do ústřední databáze v počítači, kde jsou údaje vyhodnocovány.
Farmář tak v podstatě ihned může být varován, jestliže jsou zjištěné údaje nad nebo pod referenčními hodnotami. Je to velký pokrok oproti současnému stavu, kdy je běžně hodnota pH v bachoru měřena pouze za pomoci jícnové sondy, jejíž použití je podstatně pracnější pro člověka a nepříjemnější pro zvíře. Odběr bachorových šťáv se tak pro zvíře stává v mnoha případech zbytečným a vysoce stresujícím zážitkem.
Vědci z Fraunhofer Institute for Microelectronic Circuits and Systems IMS v německém Duisburgu vyvinuli a nabízejí nový systém, který je možno adaptovat na množství dalších aplikací, využitelných v zemědělství a lesnictví. Síťové uzly obsahují všechny složky potřebné pro spojení senzorů a ovládacích členů. Rádiové moduly tohoto typu mají dlouhý provozní život díky své nízké spotřebě energie. Jsou schopny autonomního vytváření sítě a nevyžadují žádné další řízení nebo speciální infrastrukturu.
Systém společně vyvinuli partneři z Německa a Nizozemska. Přeshraniční projekt byl spolufinancován programem Evropské unie INTERREG IIIA. v oblasti Rhine-Waal, Ministry of Economic Affairs and Energy spolkové země Severního Porýní-Vestfálska a provincie Gelderland. Nový měřící systém je navržen a letos v létě začalo jeho testování v pilotních projektech, organizovaných na farmách provozovaných členy místní agrární komory (Lower Rhine Chamber of Agriculture) a v dalších výzkumných zařízeních.ˇ
Zdroj: Fraunhofer-Gesellschaft