„Existuje samozřejmě mnoho důvodů, proč by některá osoba mohla mít problémy ve vztahu, ale toto je poprvé, kdy byla specifická genová odchylka spojena s tím, jak pevně se muži váží ke svým partnerkám,“ říká Hasse Walum, postgraduální student na Department of Medical Epidemiology and Biostatistics.
Walum v této práci také zdůrazňuje, že účinek této genetické odchylky je relativně malý a nedá se dost dobře použít k přesné predikci toho, jak se někdo bude chovat v budoucím partnerském vztahu.
Hasse Walum a jeho kolegové použili ve své práci data ze švédské studie „The Twin and Offspring Study in Sweden“, do které bylo zapojeno více než 550 jednovaječných dvojčat a jejich partnerek. Gen sledovaný v této studii kóduje jeden receptor pro vasopresin, což je hormon objevující se v mozku většiny savců. Tým zjistil, že muži nesoucí jednu nebo dvě odchylné alely 334 tohoto genu, se často chovali odlišně v partnerských vztazích, než muži, kterým tato genová odchylka chyběla.
Výskyt alely 334 byl statisticky spojen s tím, jak silné pouto cítil muž ke své partnerce. A výsledkem bylo zjištění, že muži nesoucí dvě alely 334, se v posledním roce ocitli s dvojnásobnou pravděpodobností v manželské nebo vztahové krizi, než ti, kterým tato genová odchylka chyběla. Existovala také korelace mezi genovou odchylkou u mužů a tím, co si jejich partnerky myslely o jejich vztahu. „Ženy, vdané za muže, kteří nesli jednu nebo dvě alely s touto odchylkou, byly v průměru méně spokojené se svým vztahem, než ty ženy, jejichž muži nebyli nositeli této alely,“ říká Hasse Walum.
Ten samý gen byl již dříve studován u hrabošů a tam byl také spojen s monogamním chováním samečků. Osel o něm referoval v článku: Genová léčba promiskuity. Nyní se tedy jen potvrdilo, že to, co funguje u hraboších samečků, funguje i u těch lidských.
Tým doufá, že lepší znalost účinku vasopresinu na lidské vztahy přinese jednoho dne řešení problémů v sociálních interakcích u nemocí, jako je například autismus. Jestli to povede až ke genové léčbě sklonů k „sukničkářství“ je zatím těžko odhadnout.ˇ
Zdroj: Karolinska Institutet