Protože záření gama pohlcuje zemská atmosféra, je vesmír v tomto oboru elektromagnetického spektra možno pozorovat pouze z oběžné dráhy.

Z hlediska existence života na Zemi můžeme jenom dodat „naštěstí“. Energie fotonů gama záření jsou totiž vůbec nejvyšší z celého rozsahu elektromagnetického spektra. Zatímco fotony viditelného záření, které je schopno zachytit lidské oko, mají energii kolem 2 až 3 elektronvoltů (eV), v případě gama záření se pohybuje v energiích od 10 GeV, tedy minimálně 10 miliardkrát vyšších. Díky této extrémní energii může i jednotlivý foton v případě zasažení živé buňky způsobit její
vážné poškození.

 

Během uplynulých desetiletí zkoumalo vesmír v oboru záření gama několik družic. Největší přínos zaznamenaly observatoř Compton či družice BeppSAX nebo dosud fungující Swift. Nicméně i nadále zůstává celá řada nevyjasněných otázek a vědci si slibují, že právě nová observatoř GLAST jim přinese na ně odpovědi.

 

GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope) vynesla do vesmíru raketa Delta 11. června letošního roku. Observatoř o hodnotě 690 miliónů dolarů bude schopna zaznamenat záření v obrovském rozsahu energií – od 8 keV až po 300 GeV. V současné době má za sebou období intenzivního testování přístrojů a palubních systémů. A je na začátku „ostrého provozu“.

 

Pro tyto účely je vybavena dvojicí přístrojů. Large Area Telescope (LAT) bude v daný moment pokrývat 20% oblohy. V přehlídkovém režimu ji prohlédne celou každé tři hodiny. LAT je 30krát citlivější než jakýkoliv dříve na oběžné dráze provozovaný přístroj v oboru gama záření.

 

 

Zatímco LAT bude studovat celou řadu zdrojů gama záření, druhý přístroj GLAST Burst Monitor (GBM) je výlučně zaměřen na záblesky gama. GBM bude naráz monitorovat celou oblohu. Přepokládá se, že zaznamená na 200 záblesků za rok. Pokud některý z detekovaných GRB nebude zrovna v zorném poli LATu, celá observatoř se natočí tak, aby jej i „velký“ gama dalekohled mohl sledovat.

 

NASA zároveň oznámil, že observatoř ponese dále jméno slavného fyzika Enrica Fermiho (1901 – 1954), který jako první navrhl způsob jak mohou být částice kosmického záření urychlovány na vysoké rychlosti. „Jeho teorie poskytla základ pro pochopení nových fenoménů, které bude jeho jmenovec nyní objevovat,“ doplňuje vysvětlení volby jména observatoře Paul Hertz z NASA.

 

Astronomové zároveň představili první data získaná novým dalekohledem. Přístroj LAT v průběhu 95 hodin pozorování pořídil složený snímek celé oblohy, který odhalil zářící plyn v naší Galaxii, „blikající“ pulsary i světlo galaxií vzdálených miliardy světelných roků.  Fermiho předchůdce, observatoř Compton GRO, potřebovala na získání podobného materiály celé roky pozorování.

Druhý z přístrojů během prvního měsíce pozorování spatřil 31 záblesků gama záření.

 

 

Enrico Fermi byl italský fyzik, který před druhou světovou válkou emigroval do USA. V roce 1938 obdržel Nobelovu cenu za fyziku. Vyvinul první jaderný reaktor, zabýval se kvantovou teorií, jadernou fyzikou i statistickou mechanikou. Byl vynikajícím teoretikem i experimentátorem. Na jeho počet je pojmenovaný prvek fermium.

Zdroj: NASA