Podle záznamů pozemních stanic a satelitů poklesla od 80. let dvacátého století vydatnost dešťových srážek ve východní Africe během období dešťů, které probíhá od března do května, a to o 15 procent. Statistické analýzy publikované v Proceedings of the National Academy of Sciences ukazují, že tento pokles je způsoben nepravidelnostmi v transportu vlhkosti mezi oceánem a pevninou, zapříčiněnými narůstající teplotou Indického oceánu.
„Posledních 10 až 15 let bylo vidět mimořádně nebezpečné poklesy v množství dešťových srážek v citlivých ekosystémech východní Afriky“ prohlásila spoluautorka studie doktorka Molly Brown z NASA Goddard Space Flight Center v Greenbeltu. „Chceme vědět, zda tento trend bude pokračovat, nebo zda bude víc pršet.“
To bylo důvodem, proč tým výzkumníků analyzoval historická sezónní srážková data nad Indickým oceánem a východním pobřežím Afriky z let 1950 až 2005. Soubor srážkových dat z NASA projektu Global Precipitation Climatology poskytl sérii údajů pokrývajících pevninu a oceány. Zjistili, že pokles dešťových srážek v Etiopii, Keni, Tanzanii, Zambii, Malawi a Zimbabwe byl spojen s nárůstem dešťových srážek nad oceánem.
Tým použil počítačové modely, které popisují atmosférická a historická klimatická data, k nalezení a potvrzení příčiny tohoto spojení. Hlavní autor Chris Funk z University of California v Santa Barbaře a jeho kolegové ukázali, že přesuny vlhkého vzduchu k pobřeží a nad pevninu se nekonají v takové míře jako dřív, ale byly vystřídány nárůstem srážek přímo nad Indickým oceánem.
Funk a kolegové použili počítačový model z National Center for Atmospheric Research k potvrzení svých výsledků. Kombinace dokladů z modelů a historických dat dost zřetelně ukazuje na to, že oteplení Indického oceánu vede k většímu odpařování vody nad oceánem, které zvyšuje energii proudění v atmosféře. Ale modely také ukázaly, že ve skutečnosti by ta přidaná energie mohla změnit chování počasí, přičemž by docházelo k omezení proudění vlhkého vzduchu směřujícího nad Africký kontinent a naopak by přinášelo více suchého kontinentálního vzduchu omezujícího srážky nad východem Afriky.
Výzkumný tým se dále zabýval i otázkou, zda by mohl pokles dešťových srážek nad východní Afrikou pokračovat či nikoliv. Pod vedením výzkumníků z USGS, která spolufinancovala studii, použil tým celkem 11 existujících klimatických modelů k simulaci změn dešťových srážek v budoucnosti. Deset z jedenácti předpovědělo, že když bude do roku 2050 pokračovat vzestup teplot a srážek nad Indickým oceánem, tak to „oloupí“ o déšť východní pobřeží Afriky.
„Můžeme si být téměř jisti, že zjištěný pokles vydatnosti dešťových srážek byl skutečný a snižování jejich vydatnosti bude dál pokračovat,“ řekl Funk. „Pokles o patnáct procent každých 20 až 25 let je dost pravděpodobný.“
Trend suššího období dešťů ve východní a jižní Africe přímo ovlivňuje produktivitu zemědělství. K vyhodnocení toho, jak by mohly možné budoucí scénáře a změny v zemědělství ovlivnit podvýživu, přišel tým s modelem „indikátoru potravinové rovnováhy“. Model uvažuje faktory, jakými jsou například dešťové srážky ve vegetační době, hnojiva, použití osiv, osevní plocha a populace k odhadu očekávaného počtu podvyživených lidí v oblasti.
Dále výzkumníci zjistili, že při současném trendu v poklesu dešťových srážek a současné zemědělské kapacitě bude až do roku 2030 počet podvyživených lidí ve východní Africe stoupat, a to o více než 50 procent.
Aby závěr nevyzněl úplně pesimisticky, tak jiné předpovědi ukazují, že navzdory pokračování současného klesajícího trendu ve vydatnosti dešťů by i mírné navýšení zemědělské kapacity mohlo snížit počet podvyživených o 40 procent. Rozhodně platí, že soustředění se na rozvoj zemědělství afrických států a pomoc mezinárodního společenství by měly vést k zabezpečení potravin pro Afriku.ˇ
Zdroj: Kathryn Hansen, NASA/Goddard Space Flight Center