Epidemiologové se obávají, že pro člověka může představovat větší nebezpečí, než virus z minulých let. Ani ten nebyl žádné neviňátko. Poprvé se objevil v roce 1994 na brisbanském předměstí Hendra, kde onemocnělo čtrnáct dostihových koní záhadnou smrtelnou chorobou. Od koní se nakazil i jejich trenér a záhy na infekci zemřel. Další nakažený měl více štěstí a nakonec se uzdravil.
Onemocnění dostalo jméno podle místa svého prvního výskytu a virologové, epidemiologové a veterináři se pustili do jeho zevrubného zkoumání. Ukázalo, že přenašečem viru hendra jsou kaloni. Ti mohou hostit virus bez nejmenší újmy na zdraví a roznášet jej na velké vzdálenosti. Sezónně podnikají tito příbuzní našich netopýrů migrace dlouhé stovky a tisíce kilometrů. Zatím se však neprokázalo, že by se virus hendra na křídlech kaloňů opustil australský kontinent.
Jak se virem nakazí koně, není jasné. Snad jej vdechnou, protože původní varianta viru hendra postihovala především plíce. Lidé i zvířata podléhali těžkému virovému zápalu plic. Jejich zdravotní stav se rychle zhoršoval a smrt přicházela během několika mála dní.
V současné době se šíří mezi koni v severoaustralském Queenslandu varianta hendry, která zasahuje nervový systém. Koně ochrnou nebo mají narušený smysl pro rovnováhu. Majitelé koní říkají, že se zvířata chovají jako opilá. Onemocnělo přinejmenším sedm koní a pět z nich už uhynulo. Testům na přítomnost viru v těle už byla podrobena stovka koní, někteří z nich opakovaně.
Při práci s nemocnými zvířaty se nakazili dva zaměstnanci veterinární kliniky. Oba byli hospitalizováni a zůstávají v péči lékařů. Pod lékařskou kontrolou je dalších padesát lidí, kteří přišli s nemocnými koňmi do styku. U žádného se zatím příznaky onemocnění neprojevily. Veterináře i humánní lékaře znepokojuje na současném vzplanutí hendry v Queenslandu především rozsah nákazy. Od své tragické premiéry v roce 1994 se virus hendra objevoval jen sporadicky. Obvykle se nakazil jen jediný kůň a v některých letech se virus neobjevil vůbec. Teď zasáhla nákaza více zvířat.
„Snažíme se pochopit, co se stalo. Proč se po několika letech omezeného výskytu virus tak rozmohl. Doufáme, že když pochopíme, jak se virus šíří, budeme schopnosti přijmout preventivní opatření, jež nedovolí, aby se choroba uchytila v lidské populaci a u hospodářských zvířat,“ vysvětluje stávající situaci v rozhovoru pro populárně vědecký časopis New Scientist australský epidemiolog Hume Field.
Situace je komplikovaná. Pomalejší postup choroby ztěžuje její včasné odhalení a vytváří příhodnější podmínky pro šíření viru. Australští epidemiologové už podrobili novou variantu viru hendra genetickým testům a jejich předběžné výsledky naznačují, že se virus významně změnil. Hendra se zřejmě vyskytuje v několika blízce příbuzných kmenech, které se navzájem liší ve schopnosti infikovat zvířata a lidi. Na kmenu viru závisí i projevy a závažnost onemocnění. Epidemiologové nevylučují, že jsme svědky vzniku nových kmenů viru hendra. Největší obavy panují z kmene, který by se dokázal šířit z člověka na člověka. Ten by mohl vyvolat rozsáhlou epidemii a usmrtit tisíce lidí.