Pokud si kupujete léky přes internet, tak je důležité si uvědomit, že existují nebezpečí, která mohou být s tímto „anonymním“ médiem spojena. Zákazníci využívající této možnosti rychlého nákupu z pohodlí domova (nebo kanceláře) jsou, zejména v případě léků, vystavováni stále se zvyšujícímu riziku, že dostanou pouze napodobeniny léků nebo z nějakého důvodu neschválená, a tudíž riziková léčiva. To je jedním z důvodů, proč zpráva University of Maryland School of Pharmacy volá po silnější legislativní podpoře, než jakou v současnosti navrhuje Kongres USA.
„Když se jako zákazníci rozhodnete koupit cokoliv z takového zdroje, tak je určitě nutné si dávat dobrý pozor. Musíte si být vědomi rizika, že takto nabízené léky často nejsou nikde registrované,“ říká Palumbo. „Pracovníci US Food and Drug Administration (FDA) tvrdí, že již přišli o všechny vlasy během těch let, co se snaží vypořádat se s podvodnými internetovými stránkami.“
Zpráva “Policy Implications of Drug Importation” je publikována v časopise Clinical Therapeutics a sleduje stoupající protesty kontrolorů léčiv a farmaceutických společností ve Spojených státech proti nárůstu objemu dovážených léků. Zpráva také obrací pozornost k debatě o politice dovozu léků. Osobní dovoz léků býval ve Spojených státech využíván pouze v případě, že bylo potřeba pacientovi zajistit pokračování léčby s použitím léků, které nebyly dostupné v USA a všechny další možnosti, jak tyto léky nahradit, byly vyčerpány. Ale praxe se změnila, protože ve zdravotnictví začal působit tlak vysokých nákladů na domácí značkové léky a následně touha pacientů po nalezení levnější alternativy.
A tak si během posledních deseti let mnoho lidí dováželo nebo nechalo dovážet léky na předpis, které byly dostupné i v USA a odůvodňovalo tyto zahraniční nákupy s využitím postupu FDA o výjimce na osobní použití. Přičemž zpráva uvádí, že dovoz léků pro osobní potřebu nikdy nebyl zamýšlen tak, aby tyto praktiky institucionalizoval. A kvůli tomu nemohou FDA a Celní úřad Spojených států kontrolovat obrovské množství léků vstupujících do země.
Očividné ignorování dřívějších pravidel pro osobní dovoz léků se neřeší a FDA tak zůstává téměř bezmocná. Nicméně FDA si uvědomuje, že je tu i mnoho seriózních internetových lékáren, které k tomuto podnikání mají státem přidělenou licenci, a které svými službami nabízejí nejenom pohodlný nákup s širokým výběrem a zachování soukromí. Tyto lékárny také poskytují snadný přístup k lékům invalidním pacientům, pro které může být cesta do lékárny velmi složitou záležitostí.
FDA také spolupracuje s ostatními zeměmi, aby se společně pokusily odstranit nelegální internetové stránky, prostřednictvím kterých se posílají léky do Spojených států (https://www.fda.gov/buyonline/).
„Dalším problémem je, že nelicentované a neregulované léky mohou najít svou cestu i do oficiálních lékáren,“ říká Palumbo. „Snažíme se udržet toto nebezpečí daleko „od svých dveří“, ale přesto už existují způsoby, jak mohou padělatelé dostat své výrobky do oficiálního distribučního systému ve Spojených státech, a tak s nimi proniknout do registrovaných lékáren. Takové výrobky jsou často nabízeny prostřednictvím „sekundárních“ velkoobchodníků. Mnoho takových prodejců působí velmi přesvědčivě, vždyť nakupují tyto výrobky od jiných velkoobchodníků.“
World Health Organization uvádí, že více než padesát procent prodejců léků přes internet, kteří tají svou skutečnou adresu, nabízí padělky. Podle neziskového Center for Medicine in the Public Interest se prodeje padělaných léků zvyšují téměř dvojnásobnou rychlostí než prodej pravých léků. „Některé státy se již snaží podnikat kroky, včetně legislativních úprav, k „utažení“ této distribuční sítě,“ řekl Palumbo. „Ale je třeba ujít ještě dlouhou cestu v tomto „velkoprodejním problému“, a protože na trhu ve Spojených státech působí asi šest tisíc farmaceutických velkoobchodů, jsou tu stále zranitelná místa, kudy by se padělané produkty mohly dostat do oběhu.“
Ve Spojených státech je pravděpodobnost výroby padělaných léků poměrně nízká. Ty, které jsou nabízeny prostřednictvím internetového prodeje, pochází zpravidla ze zahraničních lékáren, které je primárně nenabízí občanům ve své zemi – to jim umožňuje vyhnout se standardům, které vyžaduje jejich vláda pro výrobu léků a bezpečnost,“ uzavírá ve své zprávě z roku 2004 US Department of Health and Human Services.
To je důvodem, proč se některé farmaceutické řetězce rozhodly pracovat pouze prostřednictvím primárních velkoobchodníků a vyžadují od nich, aby měli úřední uznání od organizace, jakou je například National Association of Boards of Pharmacy (NABP) a další kvalifikaci, což by prokázalo, že nenakupují z pochybných zdrojů. Palumbo říká: „To je tím hlavním krokem vpřed.“
Ilisa Bernstein dodává: „Nedávné studie FDA ukazují, že asi padesát procent lidí nakupujících „online“ dostává obecně používané a „neznačkové“ léky, což nám mimo jiné naznačuje, že tito lidé nejspíš obchází své lékaře. A to je také velmi nebezpečné.“