Podle Goméze-Pinilly začíná jídlo působit na náš mozek dřív, než polkneme první sousto. Vůně a vzhled pokrmu v nás vzbuzují emoce – kladné i záporné. Ty mají na fungování mozku výrazný vliv. Posilují nebo naopak oslabují ukládání informací do paměti.
S polknutím sousta se v našem mozku rozehraje spletité klubko dějů. Mnohé hormony, které jsme spojovali především se zpracováním živin, se dostávají krevním oběhem až do mozku a tam ovlivňují osvojování nových informací a dovedností. Platí to například o inzulínu. Na lidský mozek působí i kručící žaludek. Při hladovění vylučuje trávící soustava hormon ghrelin. Také u tohoto hormonu byl prokázán pozitivní vliv na formování nových funkčních spojů mezi nervovými buňkami v mozku. Ghrelin má díky tomu vliv na ukládání informací do paměti a učení.
Ostatně fakt, že po nasycení mozek leniví, je znám už dlouho. Hormon leptin vylučovaný tukovými buňkami výrazně promlouvá do činnosti mozku v části zvané hipokampus, jež sehrává klíčovou roli při formování dlouhodobé paměti. Leptin proslul především schopností regulovat příjem potravy. Nadbytek hormonu z nadměrně „nakynuté“ tukové tkáně potlačuje chuť k jídlu a napomáhá k normalizaci tělesné hmotnosti.
V roli spojovacího článku mezi nervstvem z útrob a nejrůznějšími mozkovými centry vystupuje část mozku zvaná hypothalamus. Zásah do těchto vazeb má vážné dopady na trávení i na duševní stav člověka.
Každý asi z vlastní zkušenosti ví, že stres provázejí nejrůznější zažívací potíže. Nedostatečná aktivita nervstva řídícího funkce trávicího traktu může mít naopak podíl na vzniku duševních depresí. Tyto nervy komunikují přes hypothalamus s mozkovým centrem zvaným amygdala, kde se rodí pocity strachu.
Fernando Goméz-Pinilla vyzdvihuje význam tzv. omega-3-mastných kyselin pro správné fungování lidského mozku. Jejich zásadní role má hluboké evoluční kořeny.
Zvýšený příjem omega-3-mastných kyselin napomohl našim živočišným předkům k většímu a výkonnějšímu mozku. V posledních letech se ale lidský jídelníček dramaticky mění a potravin s vysokým obsahem těchto mastných kyselin v něm ubývá. Goméz-Pinilla to dává do souvislosti s nárůstem výskytu některých duševních poruch a onemocnění, jako je dyslexie, deprese, maniodepresivní psychóza nebo schizofrenie.
Americký fyziolog se přimlouvá za návrat k potravinám s vyšším obsahem omega-3-mastných kyselin. Odvolává se na výsledky pokusů z Velké Británie, Austrálie nebo Indonésie, při kterých dostávaly děti nápoje obohacené o omega-3-mastné kyseliny. Děti si zlepšily školní prospěch a dosahovaly lepších výsledků při inteligenčních testech. Měly rovněž méně problémů s chováním.
Samotný zdravý jídelníček ale optimální výkon mozku nezajistí. Podle Fernanda Goméze-Pinilly jsou neméně důležité např. přiměřená fyzická aktivita a dostatek spánku.