Od vytvoření transgenních rajčat vytvářejících beta-amyloid k vakcinaci proti Alzheimerově chorobě vede dlouhá cesta, ale první krůčky k tomu, aby nám rajčata chránila mozek, korejští vědci udělali.

Rajčata by mohla stát vhodným základem pro produkci vakcíny proti Alzheimerově chorobě, tvrdí HyunSoon Kim z Korea Research Institute of Bioscience and Biotechnology (KRIBB) a jeho kolegové z Digital Biotech Inc. a Department of Biological Science na Wonkwang University. Ačkoliv je výzkum teprve v počátku, může být prvním slibným krokem k nalezení „přírodní“ orálně aplikovatelné vakcíny proti tomuto závažnému neurodegenerativnímu onemocnění.

Alzheimerova choroba je dnes pravděpodobně nejběžnější příčinou demence stárnoucích lidí, která se postupně rozvíjí v průběhu relativně dlouhého časového období. Výzkumy prokázaly souvislost jejího rozvoje s akumulací humánního beta-amyloidu – toxické nerozpustné sloučeniny sestávající z vláknitých molekul . Její hromadění v mozkových nervových buňkách vede k jejich postupnému odumírání. Pokud by se podařilo účinně omezit ukládání beta-amyloidu v mozku, mohlo by se tím zabránit degeneraci nervového systému a mozek buď ochránit a zabránit propuknutí Alzheimerovy choroby nebo jí alespoň oddálit. Jednou z možných cest se zdá být stimulace imunitního systému, beta-amyloid odstraňoval a zabránil tak jeho ukládání v mozku.

Beta-amyloid je devastující pro některé živočišné buňky, ale rostlinným, zdá se, nijak nevadí, a proto Kim a jeho kolegové pracují na vývoji vakcíny proti Alzheimerově chorobě produkované GM rostlinami. Právě rajčata se zdají být velmi atraktivním kandidátem pro úlohu „nosiče“ vakcíny. Hodí se pro tento úkol například i proto, že mohou být konzumována bez tepelné úpravy, což vylučuje riziko změny proteinu vyvolané teplem, v  důsledku čehož by mohlo dojít k snížení účinnosti imunitní stimulace (imunogennosti).

Výzkumníci vložili gen pro beta-amyloid do genomu rajčete. V rajčeti se tvořil beta-amyloid a vědci pak zjišťovali imunitní odpověď na takto vytvořený protein u skupiny patnáctiměsíčních myší.

 

Zatím je obsah beta-amyloidu v GM rajčatech velmi nízký, takže předávkování „vakcinou“ nehrozí ani v extrémních případech.

Při pokusu, který měl ověřit účinnost metody dostávaly myši s mormální potravou ještě dávku transgenních rajčat obsahujících beta-amyloid. Rajčata myši dostávaly jednou týdně po dobu tří týdnů. Sedm týdnů po první aplikaci transgenních rajčat dostaly myši ještě další, tzv. „upomínací“, dávku. Po podání této dávky ukázaly analýzy krve silnou imunitní reakci s produkcí protilátek (o vysokém titru) právě na tento protein.
 

Autoři činí první závěry: „ Ke snížení již existujících plaků tvořeného beta-amyloidem v mozku myší stimulovaných rajčaty nedošlo. To znamená, že léčebně tato kůra nepůsobí. Nicméně se prokázalo, že transgenních rostlin tvořící beta-amyloid k výrobě vakcíny za účelem prevence by šlo využít.“ Výzkumný tým se v současnosti zaměřuje na zvýšení účinnosti vakcíny založené na rajčatech, protože čerstvá rajčata obsahují pouze 0,7 procent proteinu. Vlastního proteinu beta-amyloidu, je v nich ještě mnohem méně.

 
Je to sice teprve počátek, ale zdá se, že GM rajčata by mohla být nápomocna při omezování počtu dementních seniorů.

Zdroj:
Springer
Youm JW, Jeon JH, Kim H, Kim YH, Ko K, Joung H, Kim HS. Transgenic tomatoes expressing human beta-amyloid for use as a vaccine against Alzheimer"s disease. Biotechnology Letters, 2008; DOI: 10.1007/s10529-008-9759-5