Myši nesoucí jednu z variant genu Agouti jsou žlutě zbarvené a silně tloustnou. Jak velí mendelovská logika, potomci tento gen po rodičích dědí a jsou také žlutí a tlustí. K dramatické změně dojde ve chvíli, kdy březí žlutá a tlustá matka dostává v potravě zvýšené dávky vitamínu B12, kyseliny listové, cholinu a betainu, protože pak se jí narodí normálně (tj. hnědě) zbarvená mláďata bez sklonu k obezitě. Jak je to možné?
Vitamíny v enormních dávkách (3 až 20 násobku obvyklých dávek) mění „vypínání“ a „zapínání“ některých genů. Gen z dědičné informace nemizí a nezmění se ani jediné jeho písmenko genetického kódu. DNA genu se pod vlivem vitamínů buď jen „obalí“ methylovými skupinami (a „usne“) nebo se naopak od methylových skupin „oloupe“ (a pak se „probudí“). Tyto tzv. epigenetické změny zřejmě točí nejen s myším životem, ale mohou velmi významně zasahovat i do lidského života a zdraví.
„Po desetiletí víme, že dieta matky během těhotenství ovlivňuje výskyt některých chorob u dětí, např. cukrovku, obezitu nebo některé typy rakoviny, ale nevěděli jsme proč,“ říká Rob Waterland.
Teď už to díky elegantnímu pokusu amerických vědců tušíme. Měli bychom tedy nastávající matky cpát vitamíny? Určitě ne. Už proto, že netušíme, jaký vliv by to mělo na lidskou dědičnou informaci, kterým genům bychom „zpívali ukolébavku“ a kterým by „zazvonil budík“.
„V téhle fázi bychom neměli propadat panice,“ říká britský genetik Wolf Reik. „Nejdřív musíme vědět mnohem více o tom, jak je lidská dědičná informace methylována a co pro člověka změny v methylaci genů znamenají.“
Žlutá a tlustá myší matka porodí hnědé a hubené mládě, pokud je krmena vysokými dávkami vitamínů. Poprvé vědci poznali mechanismus, kterým faktory vnějšího prostředí tvrdě zasahují do aktivity genů.